„Můj nejhezčí gól v tomhle zápas byl asi ten čtvrtý. Šel jsem sám na brankáře a trefil se k tyči. Tabulku střelců nesleduji, u nás dáváme góly všichni,“ řekl skromně mladý fanoušek pražské Sparty.

Březiny jsou v okresním přeboru na třetím místě. Sobotka ale konkrétní týmové cíle nemá. „Náš cíl je jednoduchý. Hrát fotbal a prostě se tím bavit,“ pokrčil rameny.

S fotbalem začínal v Březinách u Děčína, ke kulatému nesmyslu ho přivedl táta, který za tamní klub také hrál. „Ne trénincích mě nejvíce baví střelba a různé soutěže. Nejradši hraji samozřejmě s klukama z našeho týmu. Hlavně s Martinem Vašinou, Jakubem Koderou a Davidem Strejčkem,“ prozradil.

Za svou krátkou fotbalovou kariéru dal Aleš už hodně branek. Na které trefy nejvíce vzpomíná? „Nejhezčí branka je vždy ta poslední, kterou jsem dal. Na tu si prostě nejvíc pamatuji,“ konstatoval.

Když se ho zeptáte, na fotbalové cíle, možná svou odpovědí překvapí. „Žádné velké cíle nemám. Chci hlavně co nejvíc hrát, dávat góly a bavit se fotbalem se svými kamarády,“ má jasno. „Vzorů a idolů mám opravdu hodně, jmenoval bych například Ronalda,“ podotkl.

V týmu Březin hrají i dívky. To Aleš Sobotka ale vůbec neřeší. „V týmu máme dvě holky, obě jsou v pohodě. Nikdo neřeší, jestli do míče kope kluk nebo holka. Hlavně, že je sranda,“ usmál se.

Na závěr pak přišla otázka, která se týká Alešových studijních povinností. „Aktuálně jsem v osmé třídě základní školy. Beru jí tak nějak normálně, jsem spíše trojkař,“ dodal na závěr.