„Čím jsem starší, tak hraji víc fotbal pro fotbal, než pro vítězství. Fotbal se pro mě stal jakýmsi ostrovem bez starostí v každodenní pracovní rutině,“ přiznal Průcha v rozhovoru pro Deník.

Davide, v posledním kole jste Boleticím nasázel čtyři kousky. Platil jste něco do klubové kasy?
Naštěstí hráčskou kasu nevedeme, takže se mě to finančně nedotkne.

Můžete vybrat z těch čtyř gólů ten nejhezčí? 
Určitě ten poslední, který jsem jen doklepával do prázdné. Prokombinovali jsme se z naší poloviny až do vápna, balon šel rychle od nohy a já jsem to dostal od Radka Seitla krásně před prázdnou bránu.

Zatím jste v tabulce na třetím místě. Jaké ambice máte v letošní sezoně?
Vždycky chceme soutěž vyhrát, poté může vzniknout debata o případném postupu. Nicméně tuhle sezónu to přes vilémovské béčko půjde hodně těžko. Ale já osobně ambice vyhrávat a postupovat za každou cenu už nemám. Čím jsem starší, tak hraji víc fotbal pro fotbal, než pro vítězství. Fotbal se pro mě stal jakýmsi ostrovem bez starostí v každodenní pracovní rutině.

Máte na kontě aktuálně devět branek, sledujete tabulku střelců? 
Popravdě řečeno jsem se podíval na počet mých gólů až po minulé sobotě. Ale jinak svoje statistiky, jako branky a počty odehraných zápasů, docela sleduji.

Můžete prozradit, jaká byla zatím vaše fotbalová kariéra? Kde všude jste kopal?
Prakticky až do 25 let jsem hrál ve svém mateřském klubu ve Velkých Hamrech, kde jsme hráli A-třídu a poté i krajský přebor. Byla to krásná a mladá léta, protože krom fotbalu, školy a hospody jsme neřešili nic moc jiného. Poté jsem ještě rok působil v krajském přeboru ve Slovanu Frýdlant. V Jiříkově jsem od sezóny 2017/2018.

Zápas mezi Rumburkem a Dobroměřicemi - březen 2022.
Kdo zničil dveře v Rumburku? Díry už tam byly, říká předseda Dobroměřic

Kde a kdy jste vůbec začal s fotbalem? Pamatujete na první tréninky?
Začínal jsem ve čtyřech letech právě ve Velkých Hamrech. Úplně ty první tréninky si nevybavuji, ale co si vybavuji, byly spíše ty „panelákové“ bitvy dva na dva a tři na tři, kdy jsme s kamarády vydrželi hrát fotbal na louce vedle paneláku i několik hodin. Až nás za tmy rodiče volali z balkónů domů.

Jaká je podle vás úroveň okresního přeboru?
Podle mých zkušeností je okresní přebor na Ústecku fotbalově srovnatelný s B-třídou na Liberecku, protože zdejší kraj je mnohem větší. Kde pozoruji ale velký rozdíl, je zázemí klubů. Zatímco na Liberecku mají kluby i v nižších soutěžích kvalitní zázemí, jako prostorné kabiny, umělé povrchy, umělá zavlažování, na Ústecku jsem si kolikrát přišel jako o 20 let zpátky.

Jak se vám vůbec líbí v Jiříkově? Parta, zázemí, fanoušci?
Jestli mám něco v Jiříkově rád, tak jsou to fanoušci. Chodí jich poměrně hodně a jsou blízko hřiště. I když se nedaří, tak zůstávají vesměs pozitivní a fandí. Po Velkých Hamrech beru Jiříkov jako můj druhý fotbalový domov. Máme své kapacitní problémy, hráči se těžko shání, takže jednu chvilku to nevypadalo nijak dobře. Jsou tu ale lidé, kteří pro klub opravdu dýchají a to nás drží nad vodou. Zázemí se postupně modernizuje, takže i takto jdeme kupředu. Co se týče kabiny, ta je nabitá vtipy každý trénink a zápas, takže se tam vždycky velice těším.

Máte ještě nějaké fotbalové cíle? Je třeba nějaký tým, kde byste si chtěl zahrát?
Můj fotbalový cíl je být zdravý a hrát, dokud to bude možné. A hrát už jen v Jiříkově okresní přebor, protože to tu mám rád a protože nechci jezdit 80 km po kraji, abych někde dostal pět gólů a měl celou sobotu obsazenou fotbalem. Většinu svého volného času chci věnovat své rodině.

Fandíte Spartě nebo Slavii?
Co je to Slavie? (smích)

Okresní přebor: Dolní Poustevna - Šluknov B 5:4 pk.
PODÍVEJTE SE: Rezerva Vilémova si načepovala chutnou desítku

Prozradíte čtenářům co vás, kromě fotbalu, baví a čím se živíte?
Pracuji jako středoškolský učitel, učím překvapivě tělocvik. Krom toho ale mám vystudovanou historii, která mě velmi baví a kterou také vyučuji. Celkově mě baví sport jakéhokoliv druhu. Nejradši asi tenis a v zimě bruslení. Se synem teď chodím na rugby, což je taky skvělé.

S fotbalem jste zažil jistě hodně kuriózních a humorných událostí. Podělíte se o nějakou opravdu "výživnou"?
Těch je opravdu strašně moc a spousta z nich je nepublikovatelných. Ale zrovna letos se nám stalo, že nás do Verneřic jelo nějak málo a navíc jsme cestou narazili na uzavírku. Takže jsme přijeli zhruba 5 minut před výkopem. Nálada byla veselá, šli jsme bez rozcvičení, čekal jsem tedy, že dostaneme hodně rychle několik gólů. V 6. minutě jsme ale vedli 3:0. Takový nástup jsem nikdy nezažil. Ten zápas jsme zvládli nakonec poměrem 5:4. Od té doby říkáme, že bude lepší, když budeme jezdit přesně na začátek.

Jestli se nepletu, tak patříte do skupiny fanoušků a jezdíte fandit našim reprezentacím. Kde jste byli naposledy? 
Ano, to je pravda. Zatím jsem tam nováček, nemám rozhodně naježděno to, co kluci, ale naposledy jsme navštívili Malagu, kde hrála česká reprezentace se Španělskem skupinu Ligy národů. Pro mě nezapomenutelný zážitek a zkušenost se španělskou fotbalovou kulturou.