Tomu věří právě i Matěj Šmalcl, teprve 21letý fotbalista FK Junior Děčín. „Uvidíme, jak to bude na konci sezony. Ale pokud se o to budeme rvát a bojovat až do konce, věřím, že se k nám přikloní štěstí,“ má jasno.

Matěji, proti Unionu jste dal čtyři góly. Který byl nejlepší?
Vybral bych si asi druhý gól, když náš brankář vykopával a já šel do souboje s brankářem, kterému mu propadl a já to už dával do prázdné.

V derby proti Unionu jste vyhráli jasně 12:1. Čekal jste tak jednoduchý zápas?
Jednoduché to bylo asi na hřišti, ale rozhodně to tak nebylo v hlavě. Popravdě, náš tým má tendenci některé zápasy podceňovat. Měl jsem obavy, ale byly zbytečné. Celý tým se k tomu postavil zodpovědně a ukázal sílu, kterou nějakou dobu předvádíme.

Držíte druhé místo, které může být možná i postupové. Dotírají na vás Dobkovice, navíc musíte získat více bodů než druhý tým ze sousední skupiny.
Rozhodně to je pro nás motivace. Když prohrajeme, Dobkovice toho můžou využít. Zároveň nám může utéct druhý tým ze sousední skupiny. Uvidíme jak to bude na konci sezony. Já ale věřím, že když se o to budeme rvát a bojovat až do konce, tak se štěstí otočí na naší stranu.

Zdeněk Štol, trenér SK Dobkovice.
Junior v derby smazal oslabený Junior. Dobkovice zažily potyčku

Junior má hodně mladý tým. Nechybí vám ale na hřišti přeci jen více zkušených hráčů?
Jsme mladý tým plný děčínských kluků. Za to jsem rád. Všichni bojujeme za Děčín. Rozhodně bychom ale potřebovali nějaké zkušené hráče, kteří, nás mladé, budou řídit. A zároveň podrží celý Junior, když se nebude dařit.

Proč jste si vybral angažmá v Děčíně?
Začínal jsem v Malšovicích. Tam mi dali první možnost zahrát si fotbal, hlavně jsem si tam kopanou zamiloval. Pak jsem hrál v Děčíně odkud jsem odešel do Teplic. Po čtyřech letech jsem se vrátil zpátky do Děčína. Teď tady chci pomoct k vyšší soutěži a hlavně ukázat, že v Děčíně by prostě měl být fotbal na jiné úrovni.

V Dobkovicích hraje Jakub Šmalcl. Je to váš příbuzný?
Ano, je to starší brácha. Mrzí mě, že spolu nehrajeme, ale věřím, že se někdy, někde sejdeme. Alespoň máme oba na dresu číslo 16.

S fotbalem jste začínal tedy v Malšovicích. Kdy to bylo?
Myslím, že to bylo někdy v pěti letech. Právě v Malšovicích mi půjčili první dres a mohl jsem hrát. Ale jeden z hlavních důvodů byl můj brácha, na kterého jsem se chodíval dívat.

Co vás na kopané nejvíce baví?
Baví mě fotbal jako takový. Líbí se mi okruh lidí, který se kolem fotbalu pohybuje a tým, se kterým sdílím stejné pocity, vítězství ale také porážky. Lhal bych, kdyby se mi nelíbilo střílení branek. Nejvíc se mi ale líbí ta volnost, kterou na hřišti cítím.

Jaký máte fotbalový sen?
Můj sen je asi hrát někdy nejvyšší soutěž. Musím ale stát nohama na zemi. Takže mým aktuálním cílem je pomoct Děčínu do vyšších soutěžích.

Marek Vicany (v modrém), útočník FK Junior Děčín.
Kanonýr Vicany: Chci zůstat v Děčíně a posunout tamní fotbal

Prozradíte čtenářům, co vás ještě baví?
Na fotbale trávím většinu času, někdy se mi zdá, že nedělám nic jiného. Ale jinak trávím čas s kamarády, rodinou. Mám rád výlety, různé aktivity. Celkově miluji sport.

Vy ještě studujete?
Už nestuduji. Školu jsem udělal v Teplicích, už přes rok chodím normálně do práce.

Fandíte Spartě nebo Slavii?
Nefandím ani jednomu. Ale kdybych si měl vybrat, přiklonil bych se asi ke Spartě.

Máte nějaký fotbalový vzor?
Cristiano Ronaldo. To, co fotbalu dal, je neskutečné. Samozřejmě je hodně skvělých hráčů, ale on je pro mě jedinečný.