Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Co se na Střekově stalo? Není to tak dávno, kdy mužstvo válelo v krajském přeboru… „Průběžně odcházelo spoustu lidí, nedoplňovalo se to. Před sezonou mi klub předal bývalý předseda Zíka, který je na tom zdravotně špatně. Bylo to narychlo, mělo k tomu dojít už dřív. Dva dny před prvním utkáním jsem neměl hráče. S Mírou Novotným, se kterým jsem tu zůstal ze staré party sám, jsme se rozhodli, že budeme pokračovat. Udělala se valná hromada, vyřídily všechny náležitosti. Jen fotbalisty jsme pořádně neměli,” líčí kapitán, vedoucí i trenér klubu Bohdan Stakič.

Není proto divu, že mužstvo z podzámčí Střekova inkasovalo od soupeřů příděly. Rekord přišel ve třetím kole v Neštěmicích, kde nafasovalo 21 branek. „Brali jsme kluky z dorostu a taky ty, kteří dlouho fotbal nehráli. Věděli jsme, že budeme dostávat dardy. Vize je taková, že se v téhle soutěži připravíme na B třídu. Do okresu padat nechceme, určitě se dáme dohromady,” věří Stakič.

Vojtěch Kubinčák, hokejový matador.
Vozí Plzeň, ale neupíjí, chutnají mu jiná piva. Kubinčák ještě nekončí

„Trenér to různě posbíral, klobouk dolů před ním, ale je to těžký. Jsou tam i kluci, kteří do toho pořádně neumí kopnout. Od zimy to má být lepší,” věří brankář Daniel Smolař, který se do Střekova vrátil z Hostovic.

Jeho příjmení, knižní nomen omen, se k poslednímu celku tabulky hodí. „Jo, kluci se mi třeba na futsale, kde chytám, smějou, ale já si z toho nic nedělám. Říkám jim, že jsem každý zápas za hvězdu, protože sice hodně gólů dostanu, ale třeba 15 až 20 jich chytím. Jen škoda, že tady v mančaftu mi za to nikdo nekoupí ani pivo,” směje se mladičký gólman.

V Ledvicích, kde Střekov naposledy hrál, inkasoval Smolař jubilejní stou branku této sezony. Otloukánek ale na půdě vysoké favorita předvedl bojovný výkon, prohrál pouze 0:4. „Samozřejmě jsem věděl, že první branka, kterou dostanu, bude jubilejní stá. Ale podali jsme náš nejlepší výkon. Jen škoda, že nám ještě dva kluci chyběli, mohlo to být lepší.”

Bojovně naladěný Smolařův spoluhráč Jaroslav Dolejš souhlasí. „Po několika hrůzostrašných nářezech, které jsme dostali, je porážka o čtyři góly malým vítězstvím. Ale je to opravdu těžký. Celý zápas jsme bez míče, jen běháme bez něj a bráníme. Snažím se nedělat chyby, protože každá ztráta smrdí gólem. Řekl bych, že to je pro nás podobné s tím, kdyby trénované mužstvo z krajského přeboru čekal každý kolo klub z nejvyšší soutěže.”

Stadion v Krupce.
„Černoch" mezi dorostenci. Podváděla Krupka, nebo si jen pomohla v nouzi?

Dolejš se snaží přiblížit specifika střekovského výběru, který za svou bojovnost získává sympatie diváků i protihráčů. „Ono je to i o tý psychice. Trenér to má strašně těžký nás motivovat. My se snažíme, aby ty porážky nebyly desetigólový, bojujeme. V dnešní době se to, co se stalo nám, může stát i jiným týmům. Teď záleží na partě, ale podle mě je tu dobrá, jsou tu kluci s charakterem. Chceme pořád hrát tak, jako by to bylo 0:0.”

„Jeden kluk se na nás vykašlal. Jestli ještě někdo chce jít, ať jde. Ale myslím, že už tu opravdu máme jen lidi, který jsou odhodlaný naplno bojovat až do konce sezony,” potvrzuje Stakič Dolejšova slova. „Já se všech ptám, jestli je baví poslouchat ty posměšný řeči, jestli je baví číst noviny a koukat na to skóre. Podle toho, jak jsme hráli v Ledvicích, je ty porážky motivujou. S přístupem jsem konečně spokojený, opravdu to bylo o té bojovnosti a odhodlání. Snad to takhle bude dál pokračovat,” uzavírá v současnosti hlavní postava střekovské kopané.