„Který gól byl proti Strupčicím nejhezčí? Asi ten druhý. Byl tam dlouhý míč a já jsem z první přehodil z velké dálky domácího brankáře,“ zavzpomínal na poslední skvělé střelecké představení.

Zatím dal pět branek. „Před letošní sezonou jsem si řekl, že svoje branky řešit nebudu. Ale přiznám se, že jsem se po Strupčicích na střeleckou tabulku podíval. Je dobře, že tam zatím nikdo moc neutekl,“ pokýval hlavou.

Vicany se vrátil do sestavy po zranění, jeho přínos byl hned znát. „Před prvním zápasem jsem si natáhl při rozcvičce stehenní sval. Tak jsem to musel nechat odpočinout. Teď je to zatím dobré, jen musím trochu dohnat fyzičku,“ přiznal.

Po utkání ve Strupčicích se jejich trenér Luděk Pěnkava nechal slyšet, že Vicany nemá v I.A třídě co dělat. Děčínského střelce také hodně pochválil. „S klukama jsme si potom z toho trochu dělali legraci. Potěší to, ale já už ambice nemám. Samozřejmě jsem rád, když se to povede a všechno mi tam spadne,“ usmál se.

Ambice děčínského Junioru jsou nejvyšší, klub z okresního města by rád zabojoval o postup do krajského přeboru. „Chceme postoupit hlavně s ohledem na mládeže. Vstup do soutěže není ideální. Ve hře jsme sice dominovali, ale chybí produktivita. Herně to není špatné. Třeba jako v poháru s Vilémovem, kde jsme ale dostali laciné branky,“ zakroutil hlavou fotbalista, který prošel mládežnickými týmy v Teplicích, ve Spartě a nejdéle ve Slavii.

Junior založil rezervní tým, který působí v nejnižší okresní soutěži. Zatím vyhrál oba zápasy – ve Starých Křečanech 3:1, v Malšovicích nad tamním béčkem 4:3. „Ten tým se založil, aby naši mladí kluci neodešli a nebo neskončili s fotbalem. Tady naberou zkušenosti a za rok můžou jít klidně do áčka. Čekali jsme, že budou v těch zápasech více dominovat na míči. Ale je vidět, že ten přechod do dospělého fotbalu bude trvat. Mají míč na noze, ale potřebují nabrat zkušenosti,“ má jasno.

Děčín staví na mladém týmu, který je plný odchovanců. Přesto by si jistě zasloužil posílit o hráče, kteří by přinesli zkušenost. Jako je třeba Marek Vicany. „V týdnu k nám přišel jeden hráč z béčka Ústí nad Labem. Odehrál zápas proti Vilémovu, jeví se velmi dobře. Ale máte pravdu, ještě by se nám hodili tak dva zkušení hráči,“ poznamenal.

Vicany se v Junioru věnuje mládeži, fotbal mu tak zabere opravdu hodně času. „U fotbalu jsem od pondělí do neděle. Mám na starosti přípravkové kategorie a vše okolo náborů a tak podobně. Do toho trénuji ještě kategorii U 7 a U 10. Těší mě, že máme v klubu hodně dětí, když jsem to tady přebíral, stav byl trochu jiný. Potřebujeme ale další lidi, prostě nám chybí trenéři,“ postěžoval si.

Pracovat v této době s mladými fotbalisty není žádný med. Naopak. „Problémy jsou hlavně s dorostem. Petr Voříšek si na to stěžuje pořád. Je to těžké, před pár lety to bylo o něčem jiném. Na druhou stranu vnímám, že pokud jsem s těmi kluky od malička, něco do nich vložíte a oni to dělají, tak mi to dělá velkou radost. Všichni tady věříme, že nám pak z toho doroste nová a úspěšná generace,“ zdůraznil.

Má Vicany čas na koníčky? Odpověď přišla rychle. „No, mám tři děti. Tím jsem asi odpověděl. Takže můj čas rozděluji na rodinu a fotbal,“ dodal na závěr.