„Jsme z toho hodně špatní, je mi pomalu do breku. Když k nám Radim přišel, zapůsobil na celý tým jak lidsky, tak fotbalově. Mladí na něj koukali s otevřenou pusou. Měl velký respekt, vše umocňoval fakt, že to byl opravdu výborný člověk. Angažmá u nás si užíval, když mohl, tak vždy přijel. Na hřišti to prožíval, rozhodčím říkal, že nikdo nebude poškozovat jeho klub,“ vzpomíná na bývalého brankáře vedoucí FK Junior Děčín Miroslav Tyl.

Ke konci listopadu se u Nováka projevila zákeřná nemoc. I když měl bolesti, ještě za Děčín odchytal svůj poslední zápas. Psal se 23. listopad. „Týden po skončení podzimní sezóny jsme se spolu bavili. Radim řekl, že se to u něj projevilo. Já se ho ptal, jak tedy mohl chytat v Bohušovicích. A on? Už mě bolelo břicho, ale vzal jsem si prášky, chtěl jsem vám ještě pomoct. To hovoří za vše,“ konstatoval.

Zimní přípravu už Novák v Děčíně neabsolvoval. Snažil se bojovat s velmi těžkým soupeřem. Bohužel to ale nezvládl. „Jednou týdně jsme chodili na kafe. Když jsme zase měli jít, volal mi, že to ruší, že musí k doktorovi. Pak mi poslal zprávu o té kruté diagnóze. Ještě v prosinci jsme pak za ním jeli s kapitánem Markem Vicanym. Jeho odhodlání a to, jak ke všemu přistupoval, bylo neskutečné. Ta diagnóza byla špatná, to věděl. Pořád jsme byli v kontaktu. Ještě minulý týden psal, že je na chalupě ve Všemilech, že tam má klid. A že půjdeme ven se psy. Bohužel už k tomu nedošlo,“ smutně pokračoval šéf fotbalového Junioru.

V Děčíně nakonec odchytal 50 mistrovských zápasů, v klubu zanechal Radim Novák opravdu velkou stopu. „Měl své povinnosti, jako trenér mládeže v Teplicích. Když ale mohl, přijel autem a byl k dispozici. Pamatuji si, že hráči, co proti nám nastupovali, měli většinou z Radima vítr. Pokud došlo na penaltový rozstřel, věřil jsem, že ho s Radimem vyhrajeme. Bylo vidět, když proti němu šel kopat mladý kluk, tak byl nervózní,“ pousmál se.

Na konci ledna 2020 vybral Junior Děčín společně s fotbalovým Vilémovem na léčbu pro Radima celkem 50 tisíc korun, dalších 20 tisíc přidal Jakub Houška prostřednictvím svého Koubasketu. „Radim se rozhodl jít alternativní cestou léčby. Věděl, že doktoři léčí tělo, ale ne mysl. Moc dobře věděl, co ho čeká, znal to ze své rodiny. Jak u své babičky, tak maminky. Bojoval, ale bohužel,“ zakroutil smutně hlavou.

Na Radima Nováka vzpomínali další spoluhráči, fukcionáři, nebo trenéři. „Je to opravdu strašná tragédie,“ sotva hledal slova při vzpomínce na 42letého kamaráda jeho bývalý ústecký spoluhráč, pak trenér a nyní spolupracovník u teplické mládeže Petr Fousek.

Znali se dlouho, prožili toho spolu spousty. „Naše kariéry se různě potkávaly, procházeli jsme tím fotbalem tak nějak spolu. Takový mladý, hodný člověk, sportovec. Byl to výborný kluk. Jak já říkám, jsme tady na tom světě jen půjčení a nikdo neví, jak to dopadne,“ tiše se zebe soukal jindy vyhlášený srandista Fousek.

Naposledy spolupracovali u mládeže Teplic. „Je to tragédie. Byl to kolega, který se podílel na výchově mladých hráčů, hodně mě to zasáhlo, je mi to moc líto. Byl to mladý člověk, velký sportovec. Líbilo se mi, jak k tomu přistoupil. Možná trošku nestandardně, ale o to větší si to zaslouží obdiv. Moc jsem mu držel palce, aby svou nemoc porazil. Snažili jsme se mu pomoct. Klub Radimu Novákovi posílal dál výplatu, i když kvůli nemoci přestal trénovat,“ uvedl Petr Hynek, ředitel FK Teplice.

Jiří Kučera, sportovní sekretář teplického klubu dodal: „Když k nám Radim nastoupil jako trenér dorostu, znal jsem ho pouze z pozice fanouška jako bývalého fotbalistu Ústí. Za tu krátkou dobu, co působil v našem klubu, mi silně přirostl k srdci. Z naší rodinné firmy od mojí mamky objednával pravidelně obědy pro svoje hráče a vždy několikrát měnil počet obědů v objednávce. Byl velký perfekcionista a to samé očekával od svých kolegů, což mě samotného profesně posouvalo a za to mu budu vždycky vděčný.“

Radek Porcal, brankář 1. FC Slovácko, odchovanec Teplic, který chytal za Ústí nad Labem, Liberec či Varnsdorf, jen těžko hledal slova. „ Je to obrovská tragédie, hlavně pro rodinu to teď musí být strašně složité. Radima jsem poznal, když jsem přestoupil z teplického béčka do ústecké Army. On byl můj první kolega v profesionálním fotbale, hodně jsem se od něj naučil. Byl to výborný parťák, který nezkazil žádnou srandu. Budu na něj vzpomínat jedině v dobrém. Celé rodině upřímnou soustrast,“ vzkázal Porcal.

 Na Radima Nováka zavzpomínal také Svatopluk Habanec, trenér, jenž dovedl ústecký klub do nejvyšší soutěže, při čemž byl oblíbený brankář ústřední postavou. "Dozvěděl jsem se to už včera v pozdních večerních hodinách a hluboce mě to zasáhlo. Myslím, že každý z té skvělé party, kterou jsme tenkrát v Ústí měli, by potvrdil, že právě Radim byl tím motorem, nejen na hřišti, ale i v kabině. Byla to vůdčí osobnost a jeden z hlavních strůjců tohoto úspěchu," vyjádřil se. "Byl to výjimečný člověk, a já jsem se těšil, že bude i výjimečný trenér, což dokazoval už v začátcích u mládeže. Z takové ztráty se budeme dlouho vzpamatovávat."

Poslední podzimní utkání už Novák nestihl, Děčín tehdy prohrál v Heřmanově právě na penalty. „To chytal mladý Valštýn, předvedl velmi dobrý výkon. Ale když došlo na penalty, tušil jsem, že je prohrajeme. A taky že jo. Vzpomínky na Radima jsou opravdu krásné. Upřímnou soustrast celé jeho rodině, je nám to hodně líto,“ dodal Miroslav Tyl.