Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Já už jsem chtěl vlastně odejít po té poslední sezóně, když jsme sestoupili. Ale sekretář klubu Honza Běloubek mě ještě přemluvil. Teď už to ale nešlo, je to poměrně úleva, ty poslední roky v České Kamenici už mě více braly, než dávaly,“ prozradil Pavel Mokráček.

Horší docházka, odchody „zlaté party,“ přístup mladých hráčů. I to byly důvody Mokráčkova odchodu. „Zažil jsem tady spoustu dobrého. První tři, čtyři roky byly skvělé. Pak končili starší hráči, začali chodit mladí. Ale je to s nimi někdy těžké. Nakonec to nebylo ideální loučení,“ přiznal.

Co se podle něj stalo? „Byly tam neshody s jedním mladým hráčem. Ovšem vedení klubu stálo právě o něj, takže jsem radši šel já. Mrzí mě, že se to udělalo za mými zády. Je to podle mě škoda. Trénoval jsem souběžně tým v Bad Schandau, to mě teď zůstalo. V Čechách teď trénovat nebudu,“ zdůraznil.

„Pavel tady byl sedm let, odvedl dobrou práci. My jsme se s ním chtěli všemožně rozloučit. Ale jako by o to nestál. My jako klub nikomu nic nedlužíme. Je jasné, že všeobecně je s hráči velký problém. Více bych to nechtěl rozebírat,“ řekl Deníku sekretář klubu Jan Běloubek.

Více času, méně stresu. Právě na to se bývalý kouč Kamenice, nebo Březin ohromně těší. „Byl jsem defacto na hřišti každý den. Trénovat dva týmy přináší také dvojnásobný stres. Teď to bude lepší. V Bad Schandau se trénuje dvakrát týdně, o víkendu zápasy,“ pokračoval s úsměvem.

Jaký tedy byl z jeho pohledu poslední půl rok v České Kamenici? „Bohužel to nebylo ono. Měli jsme problémy s docházkou, kolikrát přišla omluvenka chvilku před zápasem. Někteří hráči si raději jeli na nákupy, nebo na výlet s přítelkyni. To mě už nebavilo, ale ono to není jenom v Kamenici. Ale jak už jsem jednou řekl, strávil jsem tady sedm let a bylo tam spoustu dobrých věcí,“ pokýval Mokráček hlavou.

„V Bad Schandau hrajeme soutěž na okresní úrovni. Teď se tam hraje o postup, takže to zkusíme dotáhnout. Je tam mladý tým, který se může zlepšovat. Německy zase tak dobře nemluvím, ale je tam kolega, který mě v tom pomáhá. Znám to tam, já i manželka jsme tam hráli fotbal. Není to neznámé prostředí,“ dodal na závěr.