„Už 36 let jsem tady sekretářem. Dva nebo tři roky jsem trénoval. Ale to už je dlouho. Shánět peníze je hodně obtížné,“ připustil zkušený fotbalový funkcionář.
Sport prostě potřebuje finance, výjimkou nejsou ani krajské fotbalové kluby. „Roční rozpočet Modré je dva a půl milionu. Hodně spolknou hráči, musíte se starat o trávník, platíte energie a další věci. Ale hodně nám samozřejmě pomáhá náš hotel, který máme v areálu,“ zdůraznil.

HOTEL POMÁHÁ

Ano, fotbal v Modré by bez hotelu asi jen těžko existoval. „Máme ho tu deset let, tehdy nás stál třicet milionů. Deset jsme získali z dotací, dvacet jsme si půjčili. A hned splatili,“ pokýval hlavou. I díky autobusům. Klub kdysi vlastnil hned tři a díky nim také dobře vydělával. „Nemít autobusy, tak bychom ten hotel jen těžko spláceli. Výnosy z naší autobusové dopravy nám pokryly skoro celou půjčku,“ podotkl.

Malebný sportovní areál v letní a zimní přestávce nespí. Naopak. Řada týmů zde absolvuje soustředění, což je důležitým finančním zdrojem pro samotnou Jiskru. „Tento rok už máme plný, řešíme už termíny na rok 2020. Letos tu máme německé týmy, Čáslav, Teplice, Jablonec, nebo Dinamo Minsk. Dokonce už musíme týmy odmítat,“ pochvaluje si Michalec.

PLNÁ KAPACITA

Sportovní týmy moderský areál vyhledávají. Rozhodně se mají na co těšit. „Pokoje a celkově zázemí hotelu je na špičkové úrovni. K dispozici je sauna, výřivka, posilovna, venku je tenisový kurt. A samozřejmě tu máme dvě kvalitní travnaté plochy,“ popisuje.

Kdysi ale Ladislav Michalec klub „dotoval“ ze svých financí. „Měl jsem velký obchod ze zeleninou. Kolik jsem do toho dal ze svého? Hodně přes milion, konkrétní částku raději neřeknu,“ vzpomíná.

Letos zažívá Modrá těžkou sezónu, na jaře jí čeká boj o udržení v krajském přeboru. „Těsně před začátkem soutěže nám z různých důvodů odešlo hned osm hráčů. Dlouho jsme to pytlíkovali. Potřebujeme hlavně zpevnit obranu, brankář, záloha a útok je v pohodě. Skončil u nás Vaněk, máme tu ale třeba dva nové hráče z Ghany,“ připustil.

„Fotbal se hodně mění, jsou tu nové sporty, jako florbal. Je těžké shánět hráče, mladí nejsou, kluby se pak přetahují. Budoucnost fotbalu nevypadá podle mě moc růžově.“

Čas ale člověk nezastaví a i zarytý fotbalový srdcař, jakým Ladislav Michalec bezesporu je, se prostě musí šetřit. „Chuť do fotbalu máme. Jsem v důchodu a jsem sám. Tady na hřišti trávím prakticky celé dny. Ale mám za sebou operaci srdce, takže se prostě musím šetřit. Držím se v ústraní, ale někdy to prostě nejde. A co bude, až nebudu, s fotbalem v Modré? Upřímně, to opravdu netuším,“ dodal Ladislav Michalec.