Ovšem v nejnižší krajské soutěži je to ještě horší. Tým od Ploučnice má jen tři body, dostal 79 branek a dokázal porazit pouze Heřmanov. Odvrátit pád do okresního přeboru je skoro nemožné. „Chtěli bychom se zachránit, ale ta ztráta je obrovská,“ sklopil oči předseda klubu Miloslav Kougl.

Zažili jste opravdu tragický podzim, který tak trochu navázal na předešlou sezónu. Co bylo na podzim špatně?
Špatně bylo úplně všechno, od tréninkové morálky až po přístup k zápasům.

Co se děje v zimní pauze? Máte změny v kádru?
Změny v kádru jsou. Někteří se vrátili po zranění a Chmelík přestoupil zase do České Kamenice. Přijít by měl Váňa z Heřmanova a chtěli bychom i někoho ještě dalšího. Bohužel chuť hráčů z nižších soutěží je k větší náročnosti pramalá. U mužstva je od zimy jako trenér pan Polanský, který ho převzal po mě, když jsem dokončil podzim po panu Jägerovi.

V některých zápasech vás bylo tak málo, že jste museli povolat hráče staré gardy. Co je příčinou toho, že docházka byla tak špatná?
Nevím. Těch faktorů je určitě víc. Nám se nevydařil vstup do soutěže, kdy jsme ztratili zbytečně několik zápasů a to se i odrazilo v chuti se víc poprat. Potom přicházejí omluvenky, ať pravdivé nebo jen výmluvy.

Krom Junioru Děčín se podzim nevydařil ani jednomu týmu z okresu. Je to dáno kvalitou soutěže, nebo třeba horší situací v regionu?
Kvalita soutěže není špatná, ale ne zase nějak více náročná. Hlavním problémem bude nedostatek kvalitních hráčů, kteří by fotbalu obětovali více svého času. A podle mě bude ještě hůře!

Pamatujete někdy takhle bídnou polovinu sezóny? Tři body jsou opravdu velmi málo.
Co k tomu říci. Ve fotbale jsem 45 let a nepamatuji.

Věříte v záchranu? Jen na předposlední Heřmanov ztrácíte osm bodů.
Upřímně? Byli bychom rádi, ale ta ztráta je fakt obrovská.

Vy máte mládežnické týmy, co vaši odchovanci. Jak to s nimi je?
Máme jednu předpřípravku, dvě přípravky a s Březinami dáváme dohromady starší žáky a dorost. Jestliže se podíváme do chlapů, jsou to prakticky všichni odchovanci nebo někdy v minulosti klubem prošli. Těch ostatních je opravdu jen málo. Do budoucna snad z dětí dojdou někteří až do chlapů, ale úmrtnost hlavně v dorosteneckém věku je obrovská.

Zimní příprava je u vás jistě v plném proudu. Jak vůbec vypadá?
Začali jsme již v polovině ledna s tím, že sehrajeme ti přátelské zápasy proti Heřmanovu, Verneřicím a Březinám.

Co vás může na jaře nakopnout?
Začít hned bodovat a tím se probrat z také té fotbalové letargie.

Jak je na tom se silami vedení Benešova? Hádám, že moc lidí nebaví fakt, že se hráči ani nesejdou na zápas.
Snažíme se klukama mluvit, pobízet a povzbuzovat, ale není to jednoduché.

Co by se stalo, kdyby Benešov padl do okresního přeboru?
Ivan Hlinka říkal: „Hlavně se z toho nepo…t!“ Fotbal bude v Benešově pokračovat dál, ale sestup do okresu by nás hodně mrzel s tím ohledem, že letos slavíme 100 let od prvního oficiálního fotbalového zápasu Benešova. Tehdy jako Deutsch Sportbrüder Bensen pod taktovkou pana Nonnera. Na 12. září chystáme velkou oslavu stého výročí.