Už jako dorostenec chytal za chlapy krajský přebor v Děčíně. Tehdy mu bylo 16 let. Uplynulo devět let, Marek Smutný stále chytá krajský přebor, aktuálně obléká dres FK Jílové. Za sebou už má dvě operace kolene.
Odchovanec Březin chytá pro radost, v Jílovém je spokojený a nikam jinam se nehrne. „Kdyby přišla nějaká nabídka, musel bych hodně přemýšlet. Spíše to mám nastavené tak, že hraji fotbal pro zábavu a partu,“ přiznal Smutný.
Marku, v říjnu se zastavily nižší fotbalové soutěže. Fotbal už vám asi hodně chybí, že?
Fotbal mi opravdu hodně chybí. Už jen z toho důvodů, že člověk byl zvyklý být minimálně třikrát týdně na hřišti a dneska v podstatě nemůžě skoro nic.
Věříte, že se letošní ročník ještě nějak rozběhne?
Podle mě se letošní sezona nedohraje. Bohužel. Věřím, že ta následující se bez problému rozjede a komplet dohraje.
Pojďme k vám. Kdy jste vůbec začal s fotbalem?
K fotbalu mě přivedl táta, který tehdy trénoval společně s Petrem Kožárem přípravu v Březinách. Mám pocit, že na hřiště jsem poprvé vyběhl v pěti letech. Byl jsem tam nejmladší a pamatuji si, že když se na trénincích rozdělovaly týmy na fotbálek, tak jsem vždycky zbyl jako poslední. Nikdo mě nechtěl do svého týmu, protože jsem to všem kazil (smích).
Šel jste hned do branky, nebo jste začínal na jiné pozici?
Začínal jsem v poli, chtěl jsem být útočník jako táta a střílet góly. Jednou mě ale na tréninku postavili do branky, koupily se rukavice a už jsem tam zůstal.
Do dospělého fotbalu jste nakoukl v Junioru Děčín, pak jste přešel do Jílového. Proč?
Máte pravdu, v Juniorů jsem si poprvé zkusil dospělý fotbal ještě jako dorostenec v 16 letech, tehdy ještě v krajském přeboru. Chytat dospělý fotbal v takovém věku pro mě byla velká škola a zkušenost. Co se týče přestupu do Jílového, tak to pro mě bylo lehké rozhodování. Věděl jsem, do jakého prostředí jdu, protože jsem tam kdysi měl střídavý start a byla tam skoro celá dorostenecká parta.
Je vám 25 let, chytáte krajský přebor. Láká vás vyšší soutěž nebo jiný klub?
Už asi ne. Kdyby někdy nějaká nabídka přišla, musel bych hodně přemýšlet. Spíš to mám už nastavené tak, že fotbal hraji pro radost a partu.
Často se říká, že brankáři jsou specifická fotbalová skupina a jsou tak trochu „divní“. Souhlasíte?
Je pravda, že se hodně říká, že jsou brankáři divní. Přece jenom je post brankáře úplně odlišný od jiných postů na hřišti. Mě snad zatím ještě nikdo neřekl, že bych byl divný. Možná to prostě jenom nevnímám.
Pokud se nepletu, tak jste měl pár let nazpátek lapálie s kolenem.
Jsem po dvou operacích kolene. Nejdřív mi v roce 2017 dělali plastiku zadního zkříženého vazu a o dva roky později meniskus. Koleno jsem ale posilnil a momentálně je vše v pořádku.
S fotbalem už máte jistě řadu zážitků. Vzpomenete na něco konkrétního?
Zážitků mám v hlavě opravdu hodně. Ať už jsou to turnaje v Německu, Polsku, Dánsku nebo letní a zimní soustředění. Smolné góly se snažím z hlavy vypustit a nějaký super zákrok opravdu nemám. Vždy se snažím klukům nějakým způsobem pomoct. Jsem tam přece od toho, abych něco chytil.
Máte ještě nějaké větší fotbalové sny?
Jak už jsem zmínil, fotbal hraji pro radost. V Jílovém jsem hodně spokojený, máme výbornou partu a jsou tu skvělí lidi.
Jak zvládáte koronavirovou dobu?
Snažím se na to moc nemyslet. Vymýšlím si různé aktivity, jako domácí posilování, nebo procházky v přírodě. Nejčastěji trávím čas s kamarády.
Prozradíte čtenářům, čím se živíte a co vás ještě baví?
Pracuji na Magistrátu v Děčíně. Kromě fotbalu si rád zahraji nohejbal nebo badminton. Hodně času trávím s rodinou a kamarády a mám hodně velkou zálibu v hraní videoher. To je skoro až závislost (smích).
Fotbalovou scénou hodně zahýbal trest pro Ondřeje Kúdelu v souvislosti s údajným rasismem. Souhlasíte s vysokým trestem pro českého reprezentanta?
Rozhodně nesouhlasím, je to nesmyslné rozhodnutí. Kúdelu odsoudí za údajný rasismus bez podložených důkazů na deset zápasů. Po brutálním zákroku na Koláře, kde byla způsobena velká újma na zdraví, padl trest na čtyři zápasy. Za napadení v útrobách stadionu před očitými svědky stopka jen na tři zápasy? To nemluvím o tom, že fotbalisty Slavie nepustili do kabiny. Opravdu mi hlava nebere, co teď předvedla UEFA.
