Vrátil se do Děčína po 25 letech. Na svém kontě má titul mistra Evropy do 21 let, se Spartou zase vyhrál český prvoligový titul. Čerstvý čtyřicátník Petr Voříšek má teď před sebou jasný úkol – chce pozvednout děčínský fotbala vytáhnout ho z I.B třídy do vyšších soutěží.

V zimě tak přešel do Junioru Děčín, na jaře však stihli děčínští fotbalisté odehrát pouze jeden zápas, díky koronaviru pak krajské fotbalové soutěže dostaly stopku.

A hrozí, že se letos ani nedohrají. „Byla by to velká škoda, chtěli jsme postoupit do I.A třídy. Uvidíme, jak to vše dopadne,“ řekl trojnásobný otec v rozhovoru pro týdeník Děčínsko.

Petře, proč jste se vlastně vrátil do Děčína? Naposledy jste kopal v Rakousku.
Na prvním místě byla určitě rodina. A pak už jsem nemohl poslouchat to, že hraje Děčín I.B třídu. Devátým rokem máme naší fotbalovou akademii. Přáli bychom si, aby kluci, co u nás začnou hrát, měli nějakou motivaci a chtěli se dostat do děčínského A týmu. Základna tady tedy je, teď je potřeba, aby se děčínský fotbal posunul z I.B třídy.

Takže hlavním cílem je, aby se mužský tým Junioru Děčín posunul do vyšších soutěží?
Přesně, chceme prostě zkvalitnit A tým. Jak kádrem, tak soutěží. Já už jsem nemohl poslouchat ty řeči v hospodách, jak je ten děčínský fotbal v pytli. Poslouchal jsem to od mého táty, ale i od bývalých Pelikánů. Pořád to slyšíte – to není možné, jak to tady skončilo, že se tady hraje I.B třída. Tak jsem si sedl s panem Tylem (vedoucí FK Junior Děčín) a řekl, že bych chtěl nějakým způsobem pomoct. Ať už jménem, nebo zkušenostmi na hřišti. Jsem děčínský patriot. Je jasné, že to nepůjde hned, sám to nezvládnu. Chtěl bych, aby se tady vytvořila hlavně výborná parta a vykopala soutěž, kterou si Děčín zaslouží. Nebude to lehké, řada mladých hráčů nemá takový přístup, jako jsme mívali my.

Chtěl byste tedy zlepšit provázanost Fotbalové akademie Petra Voříška s Juniorem Děčín?
Předem bych chtěl poděkovat všem trenérům, kteří u nás působili, nebo aktuálně působí. Obrovský dík zaslouží Roman Stružinský a Vráťa Lána. Oba se o akademii starají, já jsem na to neměl tolik času. Jsou to tahouni akademii, bez nich by to nešlo. Kluci u nás končí v 11 letech, pak jdou do žákovských týmů Junioru. Ti nejlepší logicky chodí za lepšími podmínkami – do Teplic, nebo do Ústí.

Není to zbytečně brzo?
Určitě, mě to přijde brzo. Rád bych, kdyby tady hráči mohli zůstat do dorostu. Je jasné, že třeba Teplice mají prostě lepší podmínky. Ale mluvím za všechny, že by bylo dobré, tu co nejvíce kluků udržet. Bylo by hezké, kdyby za áčko pak hráli jen odchovanci.

V jaké kondici je vůbec vaše akademie?
Díky lidem, které jsem už jmenoval, to funguje dál. Ale také se potýkáme s tím, že dětí je prostě méně. Navíc mě u nich chybí zápal a chuť. Naši trenéři se zlepšují, mají licence, vymýšlejí zajímavější tréninky. To tady nebylo. Když si vzpomenu, jak jsme tady trénovali před těmi devíti lety, to se nedá srovnat. Bylo to ale zase více živelnější. Horší je, že když děláme nábor, tak přijdou tři děti. Vše záleží na rodičích. Ale akademie funguje a já jsem za to moc rád.

Vy jste stihli díky koronaviru odehrát pouze jeden zápas. Nyní hrozí, že se fotbalové soutěže nestihnou vůbec dohrát.
Jestli by to takhle dopadlo, byla by to obrovská škoda. Kluci spolu s trenérem a realizačním týmem celý podzim makali, aby se mohla další sezónu hrát I.A třída. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Jinak to budeme muset respektovat a najít novou motivaci na další ročník v I.B třídě.

Hádám, že se těšíte, až se zase začne hrát.
Je jasný, že se pojede zase dál. Třeba tahle krize pomůže. Všichni budou zase natěšení zahrát si fotbal s kamarády a jít na pivo. Každý už se na to těší.

Pojďme zpět k děčínskému fotbalu. V sezóně 2012/13 hrál Junior Děčín v krajském přeboru o postup. A teď hraje I.B třídu.
Sám nevím, proč přišel takový pád. Mrzí mě, že je v Děčíně hromada dobrých fotbalistů, kteří ale nechtějí v Děčíně hrát. Všechno by se finančně ulehčilo a rozhodně by tady nebyla I.B třída. Mělo by to být tak, že děčínský fotbalový klub by měl hrát nejvyšší soutěž a pomáhat ostatním týmům v okolí. Mohli by jim pomoct děčínští dorostenci, třeba na sezónu, dvě. A pak by se vrátili a měli už nějaké zkušenosti s dospělým fotbalem. Jenže v tuhle chvíli se tady nehraje soutěž, která by zaručovala kvalitu. A která by stáhla děčínské kluky zpátky do Junioru.

Kdy naposledy jste vůbec v Děčíně kopal nějakou soutěž? Hádám, že to bylo někde na úrovni žáků.
Z Děčína jsem odcházel, když mi bylo 15. Takže je to návrat po 25 letech. Dlouhá doba.

Vaše kariéra nekončí, dál pokračuje. Pojďme ale shrnout to, co jste už ve fotbale dokázal.
Něco se mi povedlo, to už je ale pravěk. Chtěl jsem být lepší, než táta, který kopal v Děčíně druhou ligu. Nějaké úspěchy mám, nemá moc cenu k tomu něco dodávat. Jsem rád, že jsem mohl zažít tu zlatou reprezentační generaci Nedvědů, Čechů, Barošů. Hodně jsem si z toho vzal, byla to pro mě škola. Ta kariéra se pomalu chýlí ke konci. Rád bych v Děčíně prodal zkušenosti, které jsem nasbíral. Věřím, že se nám to společně s funkcionáři podaří. Nemůžu se dívat na to, že na fotbal v Děčíně chodí 50 lidí. Musím pro to něco udělat. Měl jsem i jiné nabídky, každému jsem ale řekl, že jdu do Děčína. Pokud se nám povede pozvednout fotbal v Děčíně, budu jedině rád.

Vy hrajete na pozici stopera. Vyhovuje vám to?
Už nemám na to, abych se tam honil s mladými kluky. Tu zálohu už neuběhám (smích). Navíc máme ve středu hřiště talentované kluky. Kdyby chtěli a ještě více makali, věřím, že můžou něčeho dosáhnout. Rozhodně jsem ale nepřišel do Děčína, abych to tady nějak dohrál. Nechci hrát druhé housle. Až to nepůjde a nebudu mít potřebnou kvalitu, tak se na to vykašlu.

Brankář Radim Novák vážně onemocněl, místo něj by měl teď chytat mladý David Pojtinger.
Je hodně mladý, myslím, že mu je 19 let. Je samozřejmě hrozné, co se stalo Radimovi. Věřím, že se z toho dostane. David dostal šanci být jedničkou. Je mladý, má určitě potenciál. V přípravě se ukázal velmi dobře. Musí na sobě pracovat. Je právě škoda, že právě tihle kluci nemůžou chodit na všechny tréninky. Chápu, že mají školu, nebo práci. Ale taky nevidíte, že by si třeba po tréninku přidali.

Junioru by jistě pomohlo, kdyby se úspěšný kádr udržel pohromadě. Bylo poměrně zvykem, že se tým po sezóně rapidně změnil.
To určitě. Bylo by fajn, kdyby si tým vykopal postup a zůstal pospolu. A k tomu se třeba postupně připojili děčínští dorostenci. Jak už jsem řekl, kluky tady musí kočírovat trenér Míla Vlček. On je strůjce toho, aby to tady také fungovalo.

Už jste třeba mluvili s vedením města?
Pan Tyl tam je poměrně často. Mým úkolem je něco předvést na hřišti a hlavně se s týmem posunout do lepších soutěží. Pak by na to mohlo slyšet jak město, tak potencionální sponzoři. Jsme samozřejmě moc rádi, že město Děčín podporuje fotbal.

Děčínský Junior už vede dlouhou řádku let Miroslav Tyl. Ne všichni fanoušci jsou mu nakloněni.
U fotbalu se motá už docela dlouho. Baví ho to, má chuť to dělat dál. Já to můžu těžko hodnotit, jelikož jsem tady nebyl. To by nebylo fér, na to nemám právo. Nejlepší by bylo, kdyby tohle všichni hodili za hlavu a spíše se soustředili na to, aby jakkoliv pomohli děčínskému fotbalu. Nebude mi vadit, že si u nás koupí párek a pivo a budou nadávat na hřišti. Lepší, než kdyby nadávali v hospodě. Potřebujeme podporu všech fotbalových fanoušků v Děčíně.

V současné době je opravdu těžké sehnat do sportovních klubů nové děti. Souhlasíte?
Nejhorší je, že děti jsou. Akorát už tam není taková podpora od rodičů. Řada z nich má své problémy, je toho na ně moct. Pak už nemají čas ani chuť děti přivést na hřiště. Ale není to jen fotbal, řada sportů bojuje s tím, že má málo dětí. Rodiče to prostě musí zkusit a najít čas, přivést své děti na jakýkoliv sport. Jinak děti nebudou nic dělat, budou sedět doma a „sportovat“ na počítači.

I díky tomu je budoucnost krajského a hlavně okresního fotbalu v ohrožení.
Já si nedokážu představit, jak to bude za pár let. Když si vezmu, kdo hraje v Heřmanově. To jsou kluci kolem čtyřicítky. A až skončí, kdo bude hrát? Bude zase reorganizace, budou se rušit soutěže? Je to velmi smutné. Když si vzpomenu na nás, že jsme vyrostli na hřišti. Přišli jsme ze školy, hodili tašku do kouta a táta nás večer musel volat domů.. Byla chuť být venku s partou kamarádů. Teď to v sobě děti nemají. Je to strašný, jsem z toho znechucený.

Petr Voříšek
Narodil se 19. března 1979 v Děčíně, nedávno tak oslavil 40. narozeniny. Má tři syny.
Hrál za Teplice, Spartu, Austrii Vídeň, Rapid Vídeň, nebo Mladou Boleslav.
Stal se s českou reprezentací mistrem Evropy do 21 let (2002), v sezóně 2004/2005 vyhrál se Spartou Praha český titul.
V roce 2011 založil Fotbalovou akademii Petra Voříška Děčín.