Trenér David Oulehla si užívá své velké rodiny, přesto mu fotbal hodně chybí. „Zastavení fotbalu je stejné, jako když zastavíte fabriku s několika tisíci zaměstnanci,“ zdůraznil kouč.
Davide, jak nyní probíhají tréninky?
Kluci mají individuální tréninky. Čekáme, jak se vše bude vyvíjet. Není to pro nikoho lehká situace. Všichni nad ní přemýšlíme a snažíme se připravovat maximálně efektivně. Je to další zkušenost. Snad to nebude trvat dlouho. Kluci mají své plány a podle nich se připravují. Každý večer posílají výsledky z aplikací a my je vyhodnocujeme. Zátěž se snažíme nasimulovat do zápasu, ale trénink na hřišti a hlavně utkání vám nic nenahradí.
Na jaře se soutěž zastavila poprvé. Vzali jste si z toho nějaké zkušenosti?
Určitě, je to pro nás věc, která se opakuje. Jsme tedy o něco chytřejší a zkušenější. Některé věci můžeme využít stejně, jako na jaře. Určitě to není taková rána z nebe jako v březnu. Trošku jsme počítali, že se to stane.
Máte za sebou dvě testování, vždy byla negativní pro celý tým. Přesto došlo k zastavení soutěží…
Situace jednoduchá není. Fotbal splnil všechna pravidla, která byla potřeba. Myslím, že se nalezl způsob, jak v této těžké době sport mohl fungovat. Stálo to obrovské finanční prostředky. Jeho zastavení je stejné, jako když zastavíte fabriku s několika tisíci zaměstnanci. Byli jsme skupina v zemi, která byla prakticky nejvíce kontrolována. To je k zamyšlení. Na druhou stranu teď umírají lidé, lidský život musí být na prvním místě. Pokud tohle všechno pomůže dostat situaci pod kontrolu, musíme to respektovat. Není jednoduché se v tom orientovat. Člověk nemá všechny informace. Proto jsem v soudech opatrný.
Myslíte si, že se stihne do konce roku dohrát podzimní část druhé ligy?
Pokud se to po 3. listopadu rozběhne tak se to ve druhé lize zvládne. První to bude mít složitější.
Vy žijete fotbalem. Musí vám už hodně chybět, ne?
Ano, to je můj život. Připravujeme si věci do budoucna. Přechodné období. Zimní příprava. Soupeře, co nás čekají. Studuji. Vzdělávám se. To mě naplňuje. A volný čas věnuji rodině.
Není tajemstvím, že jste rodinný typ. Jak ten čas trávíte?
Nejstarší dcera chodí do první třídy, tak se musíme doma učit. Děla úkoly. Je šikovná, zatím jí to jde moc dobře. Prostřední dcera je takový rošťák, tu musíme hlídat pořad. Nejmladší syn začal chodit. Tak je doma veselo. A paní je mi velkou oporou, tak se ji to snažím vrátit. Fotbal ale chybí.
Částečně čerpáno z webu fkvarnsdorf.cz.
