Obránce Marek Richter se pomalu přeměnil na útočníka. V tréninku to teplickému odchovanci zatím padá, v sezóně dal ale zatím jednu branku a navíc se nechal vyloučit. „Celý život jsem byl obránce a snažil se útočníky zastavit. Teď mám za úkol dávat góly, což se zatím úplně nedaří. Přesto doufám, že důvěru, kterou jsem dostal, brzy splatím,“ věří 22-letý fotbalista.

„Marek dává na tréninku góly, padá mu to tam. V sezóně to zatím nejde. Ale není to snad jeho špatnou výkonností. Dojel na to, že jsme si v těch zápasech nevytvořili moc gólových šancí. Hůl nad ním ale nelámeme,“ podotkl trenér FK Varnsdorf David Oulehla.

Marku, pojďme zavzpomínat, jaké byly vaše začátky ve Varnsdorfu?
Už je to skoro dva a půl roku, co jsem přestoupil do Varnsdorfu z Teplic. Začátky nebyly úplně podle mých představ. Sice se mi povedla příprava, ale hned první soutěžní zápas jsem se zranil na delší dobu, takže jsem z toho vypadl. Navíc se týmu pak dařilo, takže nebyl důvod něco měnit.

Jste ryzí obránce, ovšem před letošní sezónu jste začal nastupovat v útoku. Proč?
Ano, to je pravda. Už dříve si s touhle myšlenkou hrál trenér Václav Budka v Teplicích, ale poprvé to zrealizoval až trenér David Oulehla. Už o tom padlo slovo na podzim. V přípravě jsem nějaké ty góly dal, a tak jsem tam už zůstal.

V dresu juniorky Alkmaaru v utkání proti Ajaxu.
Padesát vteřin proti Ajaxu krutě zabrzdilo fotbalový rozlet rumburského talentu

Je to pro vás velká změna? Naháněl jste útočníky, teď jste se stal jedním z nich.
Je to pro mě něco nového, je to velká změna, ale také velká výzva. Určitě jsem si představoval, že to půjde lépe a bude se mi víc dařit. Celý život jsem byl obránce a snažil se útočníky zastavit a teď mám za úkol dávat góly. Zatím se mi to úplně nedaří. Doufám, že důvěru, kterou jsem dostal, snad brzy splatím.

Letos jste dal jednu branku a dostal jednu červenou kartu.
Gólově to tam padá zatím jen na tréninku (smích). Červená karta byla asi zbytečná, na druhou stranu si myslím, že první žlutá karta byla přísná.

V týmu je ještě brankář Adam Richter, kdysi hrál za Varnsdorfu Dan Richter. Nejste v nějakém příbuzenském vztahu?
Žádné příbuzenské pouto tam není. Je to jenom shoda jmen.

V poslední kolech jste vypadl ze základní sestavy. Dvakrát hrál v útoku mladý Kubr, v Jihlavě pak Šimon. Je to pro vás nějaký impuls?
Pro mě to impuls určitě je. Myslím, že je to dané tím, že jsme nebyli tak produktivní a nedařilo se nám v minulých zápasech směrem dopředu. Musím makat a věřit, že nějaký prostor na hřišti do konce sezóny ještě dostanu.

Volejbalistky spojeného týmu Děčína a Rumburka.
Koronavirová pauza? Druholigovým volejbalistkám se docela hodí

Jak prožívá „koronavirový“ rok mladý druholigový fotbalista?
Je to určitě nepříjemná situace, zároveň je to pro všechny stejné. Nejhorší na tom všem bylo to čekání, nikdo netušil, kdy se druhá liga zase rozběhne.

Už jste zmínil, že ve Varnsdorfu jste dva a půl roku. Jak se vám tady líbí?
Varnsdorf je skromný rodinný klub a podmínky pro fotbal jsou tady dobré. Mladého trenéra jsem měl i v minulosti, na věku nezáleží. Je super, že jsme si všichni věkově podobní. Dobře si rozumíme a ani sranda v šatně nechybí.

Nevadí vám, že se aktuálně hrají zápasy v rychlém sledu?
Kdyby bylo na mně, tak by se to takhle hrálo pořád. Každý má radši zápasy než jen trénovat. (smích)

Musíte se pravidelně testovat. Jak to celé snášíte?
Po tolika testech už je to vlastně rutina. Ale nikomu to asi není moc příjemné.

Jaké cíle má Varnsdorf v této sezóně?
Umístit se co nejvýš to půjde. Kabina by ti taky přála, aby se někomu povedlo dostat třeba do první ligy.