Lektor hned v úvodu na nočním satelitním snímku USA ze srpna 2003 ukázal, jak vypadá blackout. „K výpadku zásobování elektřinou může dojít, když je její spotřeba vyšší než aktuální výroba, nebo když dojde k poruše některého klíčového vedení elektrické energie do dané oblasti,“ vysvětlil přednášející. Pro velké aglomerace jako je Praha by byla taková událost kritická. Hrozily by poruchy zásobování vodou, kolaps dopravy, elektronických systémů apod.

„Hlavním nedostatkem elektřiny je skutečnost, že ji nedokážeme ve velkém skladovat,“ vysvětlil lektor, proč si stát v případě elektřiny nevytváří zásoby stejně, jako je tomu u jiných strategických surovin. Přitom třeba větrné elektrárny vyrábějí za příznivých podmínek elektřiny nadbytek. „Je pravděpodobné, že ten, kdo tento problém vyřeší, má šanci získat Nobelovu cenu,“ připomněl lektor deváťákům možnosti, jaké nabízí studium technických oborů.

Výklad lektora doplnily také praktické pokusy. Studenti si za pomoci fotovoltaiky vyzkoušeli přeměnu „špinavé“ energie na ekologicky čistou a také měření radioaktivity okolního prostředí přenosným radiometrem DC-3E-98, kterému se v žargonu energetiků říká žehlička.

Měření radioaktivity.

Besedy jsou součástí osvětového programu, který běží na školách po celé České republice již devatenáctým rokem. Lektory přednášek jsou přední čeští odborníci na energetiku. Jedním z hlavních cílů těchto přednášek je kromě prohlubování znalostí z fyziky, také motivace dětí ke studiu na technicky zaměřených školách.

Účast je pro školy bezplatná a přihlásit se do něj mohou na adrese info@hejlservis.cz.

Martina Drábková