Počínaje obdobím pozdního středověku se dělostřelectvo mnohdy stalo rozhodujícím v polní bitvě či při obléhání strategicky důležitých objektů – válčící strany zpravidla disponovaly velkým počtem baterií děl, byť rozdílné ráže a kvality. Obdobím rozkvětu dělostřelectva se stala třicetiletá válka. V publikacích o historii vojenství novověku tvořily kapitoly věnované dělům a kanonýrům důležitou část konkrétních knih, ale pouze výjimečně vycházely tematicky specializované monografie. Jednou z nich je nyní kniha Mgr. Miroslava Skalníka Dělostřelectvo v době třicetileté války.

Rozsahem se jedná se o menší publikaci (120 str.). V jejím úvodu autor píše o svojí fascinaci dělostřeleckými reáliemi a zájmu o danou problematiku z pozice laika, posléze studenta historie a nyní odborníka. Tento osobitý rys dává knize výjimečný odstín kontinuity, neboť autor zdůrazňuje důležitost svých předchůdců, např. pplk. Eduarda Wagnera nebo PhDr. Petra Klučiny, pro vlastní badatelskou činnost.

Hasiči z Dolního Podluží dostali dýchací přístroje darem
Hasiči z Dolního Podluží dostali darem čtyři dýchací přístroje

Text je rozdělen do pěti kapitol, ve kterých je kompaktně popsán nejprve vznik, poté vývoj dělostřelectva v době před třicetiletou válkou, jeho úloha během bojů tohoto konfliktu a posléze nástin další perspektivy v následném období. Autorem je zmíněno, že základem knihy byla jeho bakalářská práce, později badatelsky doplněná a rozšířená do podoby úspěšně obhájené práce diplomové. Značný prostor publikace vyplňuje početný soubor černobílých i barevných reprodukcí kvalitních uměleckých děl (z několika státních odborných institucí z České republiky i zahraničí a soukromého majetku, zejména ze sbírkových fondů hradu Český Šternberk) s tématikou bojů třicetileté války i medailony jejích významných velitelů – pro některé z nich bylo dělostřelectvo původním oborem jejich působnosti. Mezi obzvlášť důkladně zpracované patří pasáže knihy věnované reformám dělostřelectva z podnětu švédského krále Gustava II. Adolfa, obléhacím

operacím strategických měst a pevností (např. Plzeň armádou generála Mansfelda v roce 1618, Brno armádou generála Torstenssona v roce 1645, Tortona v bojích armád francouzského a španělského krále v roce 1643), včetně obrazového doprovodu. Také reáliím z prostředí sdíleného řadovými vojáky je věnován dostatek prostoru. V závěrečné kapitole knihy je oprávněně zmíněn významný pobělohorský reformátor dělostřelectva kníže Josef Václav z Lichtenštejna. Chybí zde však informace o jeho předchůdci, kterým byl kníže Václav Eusebius z Lobkowicz – zkušený voják, diplomat a posléze prezident dvorské válečné rady. V období přelomu mezi závěrečnou etapou třicetileté války a nastolením míru se zabýval také problematikou dělostřelectva – v rodovém majetku se dosud nalézá unikátní soubor dochovaných dělostřeleckých maket (Lobkowiczké sbírky – Lobkowicz Events Management s.r.o.).

Co je nového v areálu děčínské nemocnice
FOTO: Co je nového v Děčíně: areál nemocnice

Kniha Dělostřelectvo v době třicetileté války plně náleží mezi dosud vydané svazky úspěšné edice Útrapy a hrůzy třicetileté války. Zájemcům poskytuje dostatek informací nutných k orientaci ve světě vojenství 17. století. Tehdy v bojích do osudů lidí poprvé ve značné míře „promlouvaly“ palné zbraně větších ráží - jejich smrtící potenciál byl mnohem ničivější než mušket a pistolí.

Miroslav Skalník: Dělostřelectvo v době třicetileté války, ISBN: 978-80-88030-55-3, 120 str., edice: Útrapy a hrůzy třicetileté války – sv. 8, 1. vyd., Bohumír Němec – Veduta, nakladatelství a vydavatelství - České Budějovice 2021.

Stanislav Vaněk