O nějakých deset let později jsem, lehce podroušen, pročež už nejsem mocen vzpomenout si, kde to bylo, jestli někde na strahovských kolejích, v Juridice nebo v Redutě, bůh suď – zažil jiný koncert. Můj hrdina Martin hrál s obrýleným kudrnáčem, mámivě dobrým kytaristou Tony Ackermanem. Další můj hrdina – Amík, který se rozhodl žít v Česku navzdory všemu marasmu – a neexhiboval se politicky jako (kdo si na něj vzpomene) Dean Reed, ale výhradně muzikantsky – jenomže jak!!! Bože – tihle dva… to byla poezie v kytaře a klavíru. Střih.

Nová Oleška, až bolestně krásné místo v Českém Švýcarsku. Jsem tu návštěvou u kamaráda Ivana, řeči se vedou a najednou prý – támhle na kopci si postavil chalupu Tony Ackerman a chce tady natrvalo žít se svou ženou Helenkou, jejíž rodina tu kdysi žila. Další střih. Vánoční „tržíček“ na Staré Olešce. Tony hraje koledy, narvaný sál se zpěvníčky v rukou zpívá nadšeně a beze studu. Zas jindy sedím u Ackermanů, Tony dokončuje báječně lehoučké těstoviny, Helenka nalévá víno, žvaníme a já předávám Toníčkovi (jinak mu tu nikdo neřekne) český text na skladbu Crosbyho, Stillse, Nashe a Younga. Já. Tonymu. A můj hrdina svou neodolatelnou češtinou vypráví a zve mě na koncert sboru Nebe na zemi, který dal dohromady z olešských usedlíků i přespolních amatérů, a také kytarového seskupení vytvořeného ze stejných zdrojů. Jsme kamarádi. Toho bych se byl v polovině osmdesátek fakt nenadál. Střih.

Marek Novotný, Max Makagonov.
Čeští jazzmani ohromili Žitavu na dalším z řady koncertů Mandava Jazzu

Tradiční Rosťafest na louce pod Bubnovým kamenem na Nové Olešce. Na pódiu sedí za klávesami Martin Kratochvíl a kolem něj jako derviš víří Toníček. Fakt to zažívám. Po koncertu vyprávím Martinu Kratochvílovi, zajíkavě, pitomě a naivně jako muzikantská liduška, jak jsem ho žral a jak pro mě jeho desky byly svatým grálem. Střih.

Dvojkoncert v rámci Mandava jazzu se chystá v Pivovaru Kocour.Zdroj: Mandava JazzLéto, nějaké dva roky zpátky. Mýdlárna Rubens v kouzelné vesnici Růžová. Martin a Toníček tu mají koncert. Jsou to už pánové v letech, ale kdejaký tínejdžr by jim měl závidět – jejich energie je jak tlaková vlna, která se ale na forbíně mění v konejšivé pohlazení. Je mi dobře. Člověk si má plnit sny a sledovat v životě nitky, které vedou od kolébky až ke hrobu. Martine, Toníčku – děkuju vám za ta léta, kdy jsme se neznali, i za ta, kdy už se známe. Za ty stohy not a girlandy tónů. Za entuziasmus. Za otevírání dveří jinam. Za muziku, ze které jste oba stvořeni. Poslední střih.

Pražský pobřežní klub Jazz Dock. Hlava na hlavě. Martin Kratochvíl, Tony Ackerman, Musa Zangi a jeho syn Filip Zangi. Dva virtuózové doplněni o dva rytmické mágy, čaroděje na perkašny. Skvělý koncert! Nadupaný, strhující, s brilantními sóly i hebkou souhrou na bázi naprostého propojení čtyř muzikantských invencí. Tradiční závěrečné Toledo je gejzírem radosti, nápaditosti a energie. Martin a Toníček nejenže nestárnou, oni vytvořením tohohle kvartetu omládli.

Konference YoungFriendlyRegion v Rumburku.
Jak na rozvoj Šluknovského výběžku? Proběhla konference YoungFriendlyRegion

Pointa: V sobotu 25. listopadu zažiju tyhle „kluky“, stabilní hvězdy české hudební scény, znovu. V rámci letošního ročníku Mandava Jazzu zahrají v sále varnsdorfského pivovaru Kocour. Kvartet nastoupí v plném složení, tedy Martin Kratochvíl za klávesami, Tony Ackerman se sbírkou kytar, bubnující optik MUDr. Imran Musa Zangi a jeho syn Filip Zangi za baterií perkusí všeho druhu.

Z hloubi všech svých vzpomínek a zkušeností s tímhle hudebním fenoménem zvu všechny milovníky hudby – ať už je jejich oblíbený žánr jakýkoli. Ten sobotní večer totiž zažijete muziku v ryzí formě, hudbu, která tryská z duší chlapíků, kteří měli, mají a budou mít co říct – v tónech, rytmech a melodiích. Jako předkapela vystoupí rumburský Jazzband Reného Habicha. Tak na shledanou v Kocourovi!