Název koncertu nevznikl náhodou, jde o citát z Beethovenovy dedikace Missy solemnis, gigantického sakrálního díla, které mělo, k překvapení mnohých, svou liturgickou premiéru v roce 1830 ve varnsdorfském kostele sv. Petra a Pavla a nikoli v některém z evropských center kultury. Pro Varnsdorf je to dodnes jedna z nejdůležitějších událostí městských dějin a varnsdorfští proto považují Ludwiga van Beethovena tak trochu za „svého“.

Von Herzen zu Herzen / Od srdce k srdciZdroj: Městské divadlo VarnsdorfNení tedy divu, že právě Beethovenova díla budou základem programu výjimečného koncertu, jehož hlavní myšlenkou je propojování české, saské a polské kulturní, ale i veřejné sféry. Nač se tedy můžeme těšit? Na slavná i málo známá díla. Do první kategorie směle zařaďme Beethovenovu druhou houslovou romanci, dílo, které znají i ti, kteří nevědí proč. Stejně tak Mozartova „čtyřicítka“, tedy symfonie číslo 40 g-moll – tu také znají i lidé, kteří jinak symfonickou hudbu nevyhledávají. Málo známý, ale nádherný, je houslový koncert polského houslového virtuosa a skladatele Marcina Markowicze. Co ale bude skutečným překvapením koncertu, to je provedení málo hrané Beethovenovy skladby z doby jeho skladatelských počátků.

Ritterballet neboli Rytířský balet byl totiž dlouhá léta považován za dílo nadšeného hudebního amatéra, hraběte Ferdinanda Waldsteina. Ten si u tehdy jedenadvacetiletého Beethovena objednal balet na motivy staroněmeckých lidových a hrdinských písní s tím, že autorovo jméno zůstane utajeno. Balet byl určen pro uzavřenou šlechtickou slavnost o masopustní neděli. Teprve mnohem později se ukázalo, že jde o dílo velkého LvB. Jde o strhující skladbu, která naznačuje mnohé z toho, co později proslavilo Beethovena po celém světě.

Školní zahrada.
Cenu v soutěži Zelené oázy vyhrává projekt studentů Gymnázia Varnsdorf

V jedné části dozajista zpozorníte – ozve se totiž motiv britské hymny, ano, God Save the King, skladba, která bude o den později znít z rádií, televizí, počítačů, tabletů i telefonů celého světa při korunovaci Karla III. Kde se vzala v raném Beethovenově díle? Už v 17. století ji napsal Jean Baptiste Lully na počest uzdravení krále Ludvíka XIV. Nemohl ovšem tušit, jaký osud jeho melodii čeká o více než sto let později. Melodie ne snad, že zlidověla, ale stala se jaksi světovým majetkem. V Prusku ji znali jako Heil dir im Siegerkranz a v letech 1795-1871 tu byla národní hymnou. Když bylo založeno Německé císařství (1871), stala se dokonce neoficiální hymnou císařskou. To ale nebylo zdaleka všechno – Lullyho melodie jako by byla magická – používaly ji další monarchie – byla ruskou carskou hymnou, hymnou bavorskou, lichtenštejnskou, švýcarskou a dokonce i jednou z hymnických písní USA před přijetím hymny oficiální. Jakkoli se tohle všechno odehrálo až po vzniku Rytířského baletu, Beethoven skladbu samozřejmě znal. Pouhý rok předtím, než ji použil, získala německý text a byla hrána u příležitosti narozenin dánského krále Kristiána VII.

Přijďte se tedy v pátek 5. května do Městského divadla Varnsdorf potěšit velkým symfonickým koncertem s atraktivním programem – a peněženku nechte protentokrát doma.

Rostislav Křivánek