Dvanáct let skládá hudbu i píše pro Cabaret Calembour, který spoluzakládal. Píše vlastní písně s poezií s nadhledem, přidává temnější tóny, testosteron, elektriku i erotiku. Škála barev, s nimiž pracuje jeho kapela, jde od lyrické flétny (i zpěvu) Kristýny Farag po elektrickou kytaru Michala Rákosníka. S kolegy koření šansonově laděné hity rockem, blues i soulem. Tak tomu bude i v pátek 11. listopadu od 20.00 v Městském divadle Varnsdorf; vstupné na jeho svatomartinský koncert „Když chlap svléká tmu“ je 350 korun.

Orozoviče znají diváci i díky muzikálu „Lazarus“ britské rockstar Davida Bowieho, z autorské černé životopisné komedie Bezruký Frantík“, „Kytice“ režijní dvojky Skutr; TV diváci si ho cení dík sérii Primy „Polda“, „Devadesátek“ ČT 1 i filmů „Laputa“, „Past“, „Jedině Tereza“, „Řekni to psem“ či novince „Přání k narozeninám“.

| Video: Youtube

Že roste zájem o hudbu talentovaného umělce, svědčí více než 643.000 shlédnutí jeho vicea „Hippokratova armáda“ na YouTube i vyprodané koncerty „Když chlap svléká tmu“. Igor startoval hudební dráhu zjara 2022. S kapelou bavil vyprodané sály Prahy (La Fabrika, Letní scéna Kampa), Ostravy (Divadlo Mír), Brna (Cabaret Des Peches), Zaujme Městské divadlo divadlo Varnsdorf, chystá vyprodanou vánoční show v Divadle pod Palmovkou.

| Video: Youtube
 

Igor Orozovič za tvrdého lockdownu nadchl diváky ouHippokratovou armádou“ pro Konto Bariéry. Poslední roky s vlastní tvorbou řeší sólo dráhu. Se spřízněnými muzikanty zjara jel pod křídly Supraphonu na turné „Když chlap svléká tmu“…

Igore, už před 13ti lety jste psal písně Cabaretu Calembour, též jste skládal hudbu jiným. Proč až nyníí máte koncerty?

Myslel jsem na to dávno, jen jsem myslel, že musím hudebně i duševně dozrát. Tvorba Cabaretu Calembour nekončí, ale je spíš zábavná. Ač

jsem do každé inscenace pašoval i šansonovější kousky, dál jsem cítil, že se musím nořit víc do hudební řeky, v ní se ráchat. Ať mě za 20 let nemrzí, že jsem to nezkusil.

Co jste zjistil?
Že ta řeka nemá dno. Je těžší psát hudbu i texty pro sebe a za sebe, než pro jiné. Nemám jasně definovaný žánr a pro autorské písně nemá čeština pojmenování, nechce-li být člověk písničkář či šansoniér. Je to i výzva. Chci si s tím hrát, hledat s diváky.

Za 1. píseň i klip jste volil „Náušnice“. Proč?
Podtitul „Když chlap svléká tmu“ měl být 1. singl, ale když jsem si představil černobílý artový klip, jaký si zasloužila, došlo mi, že diváky vyděsím. Lekli by se, že tak temná bude i má tvorba. Tak jsme po poradě se Supraphonem volili „Náušnice“; balancují mezi žánry, jsou hravější. Muž tu v posteli nachází zapomenuté náušnice svých milenek. Nevěřili byste, kolik dalších konkrétních příběhů se ztracenou náušnicí jsme od začátku natáčení písně slyšeli, i zažili.

Je klip pestrý?
Vznikl v režii Jany Hojdové, má víc krásných žen v čele s modelkou, charismatickou Denisou Krškovou. Dlouho jsme hledali správnou femme fatale, než tu byla. Denisou to začíná, náušnic je víc, musí být víc dívek. Mezi dalšími kráskami jsou herečky Jana Pidrmanová, Kamila Trnková i Veronika Lazorčáková, ta se mnou zpívá. Chtěl jsem, ať je klip oslava ženské krásy i milenecké lásky. Hravost jak od Serge Gainsbourga, doba to zas potřebuje.

Praha má 1. koncert vyprodaný…
Nečekali jsme to, je to radost i panika: koncerty se blíží, sílí pocit, že vše musí být dokonalé. Bude!

Koncerty během jara pobavíte Prahu, Ostravu, Brno. Proč?
Ostrava je mé druhé domovské město, po DAMU jsem tu měl angažmá v Národním divadle moravskoslezském, kde jsem si vyhrál v rolích jako Oidipús, Amadeus i Nikola z Balady pro banditu. Doteď si tam občas dám Jarka Lukavského v Holých Dupách (ostravská verze muzikálu Donaha). Mám to město rád, ještě nezapomněli na Orozoviče. Z Ostravy volali po mé hudební show, tak ji v dubnu dostanou. V divadle MÍR, kde jsem se něco nahrál, to bude fajn!

Proč Brno?
Ať mu to nepřijde líto. I tam to mám rád, jezdíme sem hrát Božskou Sarah s Ivou Janžurovou. Spolupracujeme s Divadlem Bolka Polívky. Když jsem v Brně, Brňanům závidím atmošku i radost v ulicích. Mám tu dost kamarádů, baví mě nový Cabaret des Péchés, budeme tu 26. května. Jeho sametové prostředí sedne mým písničkám úplně nejvíc. Věřím, že si to tam parádně užijeme.

Co lidem nabídne Varnsdorf?
Živou hudbu, co nejde k elektronice, i texty, co běží k anglické zkratce. Na hudbu i texty, jimiž se musí proposlouchat. Mrzí mě, že v moderní hudbě se ztrácí melodie, chtěl bych je obrodit. Chceme, ať si diváci neužijí jen písně, koncert ať je velký zážitek. Člověk přijde, vcucne ho to a do konce nepustí. Na chvíli zapomenou na svět venku, ve zešeřelém sále s námi sdílí hudbu i příběhy – stvoříme si na chvíli vlastní svět. Prchnem do fantazie.

Představíte kapelu?
Část jsou muzikanti odkojení rockem i blues: Michal Rákosník, Marcus Jurkovič, Jan Timiopulos. Jazzovým ságem vše koření Martin Forst, jistí klavír Zdeňka Dočekala. Třešničkou je Kristýna Farag, vládne příčnou flétnou, zpěvem. Pěvecký host je charismatická Veronika Lazorčáková, neřekne jí nikdo jinak než „ZAZ z Karlína“. Baví nás, navzájem ovlivňuje i hledá cesty, jak každou píseň uchopit.

Radek Strnad