Na břehu řeky, při okraji středně velkého města, stojí obrovská stavba skutečně působivých rozměrů, průměr je přibližně 20 metrů, výška je 8 metrů a zdi silné 4 metry. Hlavním jejím úkolem byla obrana města ze severu a také zabezpečení řeky proti případným přechodům. Věž byla postavena pruskou armádou v letech 1857 až 1860.
Budova má tři patra. V podzemním podlaží, nyní naplněném a zatopeném vodou, byla prachárna se studnou. Přízemní podlaží mělo dvě vyčnívající, ve tvaru takzvaných kočičích uší, kaponiéry (kotce), sloužící k obraně vchodu, stejně jako dělostřelecké stojany. Uvnitř je věž se 120 centimetrů silnými zdmi, která umožňovala sestup k prachárně a přístup na horní patro. Tam bylo stanoviště dělostřelectva.
Během první světové války bylo zařízení dokonce vážně modernizováno. Jeho zbraně byly vyměněny a byla dodána elektřina. V roce 1944, kdy se město změnilo na rozkaz Adolfa Hitlera na pevnost, se dělostřelecká věž stala základnou pro těžká protiletadlová děla a v pozdějších fázích bojů také polní nemocnicí pro německé jednotky. Ve městě bylo zničeno 95 procent budov a poválečné fotky si nezadají s těmi z Nagasaki a Hirošimy.
Dodnes se věž dochovala v poměrně dobrém stavu. Poškozena byla pouze podlaha horního patra, spodní patro bylo zcela zasypáno sutí. Často, zejména v chladnějších obdobích, slouží jako úkryt pro bezdomovce.
Petr Mareš
