“Narodil jsem se v Děčíně a je to pro mě velká pocta, že můžu vystavovat své hliněné panáky právě tady," svěřil se Petr Pokorný.

Po pár písních s akordeony se mění sestava hudebníků i repertoár: s kytarami a ukulele přicházejí kluci Pokorní a Balcarovi a představují písně Sváti Karáska. “To byl velký svéráz, evangelický kazatel v dobách hlubokého komunismu – když nesměl oficiálně působit v církvi, kázal po hospodách a na ulicích. A absolvoval děčínskou Libverdu!”, doplnil Antonín Votápek.

O přestávce si návštěvníci prohlížejí vystavené plastiky a prohlíží si knihu návštěv. Očividně výstavu navštívilo hodně školních výprav, v knize návštěv se ale vedle jejich veselých vzkazů objevují i pochvalné zprávy návštěvníků z Německa, Polska a USA. Někoho zaujaly hliněné ilustrace k české literární klasice, Babičce Boženy Němcové, jiné zase busty s krátkými texty k zamyšlení.

TOM Dakoti z České Lípy na návštěvě v Děčíně.
Oddíl TOM Dakoti z České Lípy se vydal na děčínský zámek, zdolal i ferratu

“Byla jsem tu se svou třídou," vypráví Soňa Motyčková, “kluci a holky dostali pracovní list s otázkami, díky tomu jsme tu strávili skoro hodinu. Ptala jsem se dětí, která postava se jim líbí nejvíc – neshodli jsme se na jednom favoritovi, skoro každý si oblíbil něco jiného.”

“Výstava se jmenuje Kolotoč – zvlášť tady na zámku si uvědomuji, že život se tak často podobá bláznivé jízdě na kolotoči, plné zvratů a pádů, milých i nemilých překvapení”, vysvětluje Petr Pokorný. “Vzpomínám tu na dobu těsně po revoluci – všechno tu bylo poničené a zpustlé – a dnes je tu zase kvetoucí místo plné života. Dycky Děčín!”