Oblast kolem měst Cherrapunji a Mawsynram je podle měření považována za nejdeštivější místo světa. Dokonce se dostala i do Guinessovy knihy rekordů, kdy mezi sebou v deštivých extrémech soupeří právě Cherrapunji a Mawsynram, které jsou od sebe vzdáleny necelých 30 kilometrů. Místní se vše rozhodli využít pro rozvoj turistického ruchu a tím i zvýšit i své příjmy v této poměrně chudé oblasti.
PŘEHLED ZAJÍMAVOSTÍ, KTERÉ ČLÁNEK PŘINÁŠÍ:
* Napršelo 2,5 metru za dva dny
* Speciální pláštěnky z listí
* Kolonizátoři propadli depresi a alkoholu
* Když neprší, musí se pro vodu kilometry
Napršelo 2,5 metru za dva dny
„Průměrné roční srážky v Mawsynramu činí 11 871 mm (11, 87 metru),“ uvedl web The Guardian.
V roce 1861 zde dokonce napršelo za jediný měsíc přes 9 tisíc milimetrů vody. Od té doby to už nikdy více podle oficiálních měření nebylo. A v místě padl dokonce dvoudenní srážkový rekord, kdy ve dnech 15. až 16. června 1995 napršelo neuvěřitelných 2 493 mm, tedy dva a půl metru vody. To je podobné, jako byste nechali stále puštěnou sprchu.
A porovnání s Českou republikou? Český hydrometeorologický ústav uvádí, že zde roční úhrn srážek činil za rok 2022 necelých 700 milimetrů.
Proč v této části Indie tolik prší? „Silné srážky jsou důsledkem polohy na jižním okraji náhorní plošiny, kdy nasycený letní monzunový vzduch stoupá po jižním svahu a rychle se ochlazuje a uvolňuje obrovské množství kondenzované vody,“ přibližuje k městu Cherrapunji internetová encyklopedie Britannica.
Speciální pláštěnky z listí
Místní obyvatelé se dešti už dávno přizpůsobili. Při návštěvě regionu tak lze narazit na místní farmáře, kteří jsou při práci na polích vybaveni speciálními pláštěnkami ve tvaru želvích krunýřů. „Jsou vyrobené z bambusu a banánových listů. Poskytují nejen plnohodnotnou ochranu před deštěm, ale jsou také schopny odolat silnému větru,“ připomenul web Outlook India.
Nahrává se anketa ...
Slunečné dny v dlouhých deštivých měsících jsou zde obvykle vzácné, ale když přijdou, je to v celé vesnici čas oslav. „Dokonce i školy zůstávají zavřené, aby se co nejvíce využilo času, kdy neprší,“ píše Outlook India.
Web Outlook India doplnil, že přímo v Mawsynramu žije asi 100 domácností. I její členové se podílejí na pořádání vyhlášených trhů, na kterých se vedle masa, ovoce a zeleniny prodávají exotické květiny a koření. Jako občerstvení gurmáni doporučují dušený růžový koláč ochucená pomerančový kůrou a na zapití třeba červený čaj.
Kolonizátoři propadli depresi a alkoholu
Ale celkově to není místo, kde by byl běžný Evropan dlouhodobě rád. Ilustrovat to lze na příběhu britských kolonizátorů z konce 19. století, kteří zde propadali šílenství. To i přesto, že z domova byli zvyklí na špatné počasí. Navíc to byli vojáci, kteří obvykle snesli více, než by zvládli necvičení jedinci. Jejich útrapy přiblížil například web BBC.
„Rozpadaly se jim knihy a trápilo je neustále vlhké oblečení, ze kterého se brzy linul nepříjemný zápach. Vlhkost rozpouštěla sůl, kazila léky a téměř znemožňovala skladování potravin,“ přiblížil web.
Doplnil, že kvůli týdny zatažené obloze byli ochuzeni o dostatek denního světlo. Doslova věčnost pak trávili zavření ve svých pokojích. Propadali depresi a stávali se z nich alkoholici. Několik důstojníků zde dokonce spáchalo sebevraždu,“ uvedl BBC.
Když neprší, musí se pro vodu kilometry
Paradoxně je tu však období, kdy místním voda chybí. Jak uvedl oficální web města Cherrapunjee, 98 procent ročních srážek zde spadne za pouhých osm měsíců od března do října.
„V listopadu, prosinci, lednu a únoru zde jsou minimální nebo žádné srážky,“ uvedl web. Znamená to, že zde vyschne řada zdrojů vody. Místní se proto pro ni musí vypravovat i kilometry daleko. Do této činnosti jsou zcela běžně zapojeny i děti. Obvykle ráno. Než jdou do školy, popadnou kbelík a o zábavu mají postaráno.
