Tomáš se v Jeseníkách na skialpech pohybuje často. To, co vidí v poslední době, podle něj nemá obdoby.

„České hory jsou malé a množství lidí, které se do nich teď dostalo, se do nich nemůže vměstnat. Nápor je obrovský a výsledkem bývají kolize. Pěší ničí stopy běžkařům a skialpinistům, ti se zase potýkají s větším množstvím chodců,“ popisuje.

Rizikem je samozřejmě i lavinové nebezpečí. A může přinést i tragické následky. V lokalitě Velký Kotel nad obcí Karlov pod Pradědem se v pátek 15. ledna utrhla lavina. Zasypala mladého skialpinistu, záchranářům se ho již nepovedlo oživit.

Výstup na Šerák i s nováčky

Řada lidí, kteří by jinak sjížděli sjezdovky, hledá alternativní možnosti, jak se v terénu pohybovat. V sobotu 9. ledna se pod lanovkou na horu Šerák vydala skupinka přátel.

„Ze spodu jsme vyšli o půl desáté, ale měli jsme docela dlouhou zastávku na Černavě. Čistého času jsme mohli jít z Ramzové tak hodinku. Je to super. Pokud máte možnost, tak si skialpy také půjčte. Ta námaha za to stojí,“ líčila Tereza z Olomouce.

„Půjdeme se asi podívat na Šerák na chatu, pak pojedeme zpátky. Nechci osazenstvo moc trápit,“ usmívá se žena, která na skialpy poprvé vytáhla své tři kamarády.

Není to jen o svobodě

Skialpy se v letošní zimě rozmohly více než jiné aktivity.

„Řada lidí, kteří by jinak lyžovali v areálech, se na ně vydala. Mají pocit, že je to neomezená svoboda. Ale ono to tak úplně není. Na první místě by měla být ohleduplnost k ostatním a zejména ke krajině a určitá pokora,“ poznamenává skialpinista Tomáš.

Jak se na svazích chovat?

Jak by se měli lidé chodící na pásech v horách chovat? Namátkou: pokud je někde vyšlapaná stopa, chodí se v ní. Některé okruhy se chodí jedním směrem, výstupovou stopu by lidé neměli ničit plužením či pády. Při pohybu ve strmých úsecích je třeba zvládat skialpovou otočku a chůzi. Sjíždět je dobré jen svah, u něhož si je člověk jistý, že ho opravdu sjet dokáže. Jízda hlubokým borůvčím nebo několikametrový „rozoraný“ pás opravdu není dobrý způsob pohybu v terénu. Skialpinisté by měli mít rovněž na paměti, že jejich široké lyže ničí běžkařské stopy.

Porušují zákazy

A také platí, že mnohé vrcholové partie v Jeseníkách patří mezi přísně chráněná území. V národních přírodních rezervacích platí celoročně zákaz vstupu mimo značené trasy.

„Ve srovnání s pěšáky, kteří se daleko od prošlapaných a projetých tras až tak často nepouští, jsou problematičtí především neukáznění skialpinisté a snowboardisté. Svou jízdou v zakázaných oblastech hranami lyží poničí množství odrůstajících mladých stromků a ruší chráněné druhy živočichů ve velmi náročném zimním období,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.

Připomenul, že i mimo CHKO platí ustanovení lesního zákona. Podle něj je v lesích zakázán pohyb na lyžích či saních mimo lesní cesty a značené trasy.

„Pokud se podívám na Jeseníky pohledem ukázněného skialpinisty, zjistím, že osmdesát procent CHKO pokrývá les a bezlesé vrcholky kopců a nejatraktivnější svahy jsou z velké části v národních přírodních rezervacích. Musím tedy počítat s tím, že bez porušení zákona si tady to pravé skialpování a jízdu v prašanu a volném terénu moc neužiji. V Jeseníkách je ale dostatečné množství značených tras i lesních cest mimo rezervace, kde lze na skialpovou túru vyrazit,“ dodal Petr Šaj.

I terén může být zrádný

Skialpinista Tomáš upozornil, že lidé musí počítat i s tím, že hory nejsou na rozdíl od sjezdovek upravovaný terén. Nemusí být vůbec snadné se v nich orientovat. I když území člověk zná z léta jako turista, v zimě může vypadat hodně jinak.

„Sněhu je v současné době pořád málo. Na mnoha místech není pokrývka taková, aby lyžaře unesla. Ten se může začít propadat do borůvčí, kosodřeviny. Jedna věc je, že lyžemi devastuje to, co je pod sněhem. V každém případě je to pro něj značně nekomfortní situace. V úseku, o kterém si myslel, že ho projede za dvacet minut, může dvě hodiny bojovat v borůvčí nebo kleči,“ dodává.

Kam se lze Jeseníky po skialpech vydat?
Okruh je možné začít v Koutech nad Desnou, odtud se vydat na přehradu Dlouhé Stráně, Jelení hřbet, Ovčárnu a Praděd. Z nejvyšší hory Moravy lze pokračovat přes Švýcárnu na Červenohorské sedlo, Vřesovou studánku, Keprník, Trojmezí a podél Hučivé Desné zpět do Koutů.