Papírová mapa se vám v lese nevybije. A voní, říká ředitel Kartografie Ptáček

Koho dnes stále ještě zajímají papírové mapy v době, kdy lidé na cestách využívají zejména navigace?
Spousta lidí je má ráda, a vůbec bych neřekl, že to bude jenom starší generace. Samozřejmě že starší lidé mezi uživateli papírových map převažují, ale tak, jak mají své výhody navigace, mají je i papírové mapy. V lese se vám nevybijí, a když si je po nákupu přinesete domů, tak voní, což mají lidé častou nových knížek i map rádi. Když si rozložíte klasickou papírovou mapu, tak toho vidíte tolik, že máte takový přehled o území, že se vám to na mobilním telefonu ani na tabletu nikdy nepodaří.

K navigaci na mobilu nepotřebujete žádné znalosti, práce s mapou ale určitou znalost potřebuje – člověk se musí vyznat v jejích obrázcích a klikyhácích. Nesnižuje to zájem o papírové mapy?
To určitě, ale i kvalitní on-line mapy mají vyznačené měřítko. Co se týká fajnšmekrů do papírových map, samozřejmě to od nich vyžaduje nějakou znalost nebo i umění se v těch mapách vyznat. Dost často to je i otázka toho, co si lidé pamatují ze školy, protože i tam se děti učí alespoň nějaké zásadní informace o tom, jak s mapami pracovat. Někdo má na orientaci v mapě lepší buňky, někdo horší. I tím, jak často mapu využívají, lidé získávají další zkušenosti.

Na Bouzov míří davy, lidé z podhradí ale radost nemají

Jaké mapy převážně vydáváte, o jaké je obvykle největší zájem a proč tomu tak je?
Vydáváme mapy nejrůznějšího typu. Největší zájem je o školní atlasy, ale to je hodně dané poptávkou škol, protože tam se z nich děti učí. Co se týká map pro veřejnost, tak hodně bývá zájem o takové mapy, které jsou zaměřené na nějaké konkrétní téma – například pivovary, rozhledny, hrady a zámky, technické památky nebo podzemí. To je série, kterou vydáváme pravidelně a která je velice populární. Ale stále oblíbené zůstávají i turistické mapy, i když tam samozřejmě je konkurence navigací znát velmi, podobně je tomu i u automap. Papírové mapy ale pořád mají své místo na trhu.

Jakému měřítku u turistických map lidé dávají přednost?
Zatímco před rokem 1989 se dělaly turistické mapy v měřítku 1:100 000, teď jsou nejoblíbenější v měřítku 1:50 000. Je to proto, že čím podrobnější mapa je, tím lépe se v ní orientujete. Záleží ale i na tom, kde se konkrétně pohybujete. Někde je výhodnější měřítko 1:25 000 nebo i 1:10 000, zejména ve skalách, kde je potřeba číst terén trošku přesněji.

Dají se na některých druzích map najít ještě nějaká pověstná bílá místa?
Bílá místa u nás už určitě nenajdete. Jistě jsou některá místa v Africe nebo v Asii, která ještě nejsou tak dobře zmapovaná, jako jsou celá Evropa nebo Severní Amerika, ale s opravdovými bílými místy se v mapách dnes už asi nesetkáte. Také díky satelitům, které dokážou zmapovat i oblasti pro člověka jinak nepřístupné.

Jaký je zájem Čechů o papírové mapy ve srovnání s cizinci?
Naštěstí skutečně velký. Projevuje se to třeba tím, že na českém trhu se uživí čtyři nakladatelství, která dělají turistické mapy. Když to vztáhneme na počet obyvatel, tak nic takového ve světě nemá obdoby. Ani v okolních zemích jako jsou Slovensko nebo Rakousko, které jsou kartograficky velice vyspělé, konkurence není zdaleka taková jako na našem trhu. Takže bych řekl, že se všeobecná obliba pěší turistiky promítá i do ochoty kupovat turistické mapy.

Ještěd s okolím plným kuriozit: najděte spící slony i nudistickou pláž

Aktualizují se mapy dostatečně často? Dá se při odchodu na výlet opravdu počítat s tím, že je tam všechno natištěné přesně tak, jak je to právě ve skutečnosti?
Když si koupíte úplně novou mapu, která byla vytištěna minulý týden nebo před čtrnácti dny, tak je zcela jistě maximálně aktuální a není pravděpodobné, že by se stalo něco takového, že by se zobrazené věci změnily. Ale třeba takové aktuální věci, jako bylo nedávné zavření Smetanovy vyhlídky na Vltavu, se samozřejmě v tištěné mapě tak rychle podchytit nedají. Mapa stárne a v terénu může dojít k nějakým změnám. Co se týká značení turistických cest, tak jejich změn v poslední době už není tolik, spíš se jen přeznačují, anebo vyznačují nové cyklotrasy. Občas se sice mění i ty pěší, ale není to zase tak časté, takže bych řekl, že mapa se nějakých pět let dá považovat za aktuální. Při turistice vám dokonce obvykle dobře poslouží i deset patnáct let staré mapy, když ovšem budete mít na paměti, že se na nich může vyskytnout nějaká nepřesnost.

Jak dnes mapy vznikají?
Zdaleka to není taková romantika, i když do dneška má práce v terénu svoje místo, zejména při ověřování turistických tras nebo cyklotras. Protože s tím, co skutečně uvidíte na místě, se tam setká i turista, který tam poté vyrazí s mapou. Ale všechny podklady pro mapy jsou dneska digitální, to znamená, že se relativně snadno aktualizují. Zdroje aktualizací jsou ale různé. Co se týká silniční sítě, tak jsou to převážně data z Ředitelství silnic a dálnic, a co se týká turistiky a značení turistických cest, tak je to Klub českých turistů, který to má ve své gesci. Dále to jsou i různé databáze rozhleden a dalších bodů, nemáme jen jediný zdroj, ze kterého bychom vycházeli.

Jak vypadá váš zákazník, tedy člověk, který si dá mapu do batůžku a vyrazí do terénu?
Vysloveně tvrdá data o tom, jak vypadá složení skupiny našich uživatelů, bohužel nemáme, ale z e-shopu dokážeme vyčíst, že nakupující, což nemusí být vždycky také uživatelé, jsou většinou ve věku nad 30 let výš. V této kategorii je to rovnoměrně rozložené až do nějakých 50 či 60 let, až pak to mírně klesá.

Hrad v Krkonoších odstřeloval farář, těžilo se tam zlato. Ožívá díky bílé paní

Co si slibujete od nejmladší generace? Nebojíte se, že vám zákazníci vymřou? Mají mladí lidé vůbec zájem o studium kartografie?
O studium kartografie určitě zájem je, ale to, co děláme my, je vlastně jenom velice úzká část toho, co kartografie obnáší. Kartografové najdou uplatnění i na mnoha jiných místech a pozicích. Jestli se bojíme, že se starší generací odejdou papírové mapy – bohužel s tím počítáme, ono se s tím nic moc dělat nedá. Žádné přesvědčování lidí, aby používali papírové mapy, určitě nezabere. Ale i mezi mladšími lidmi jsou nadšenci, kteří mají papírové mapy rádi a kupují si je. Nicméně ten trend, který se netýká jenom map, ale i knížek nebo novin, je zřejmě nevyhnutelný a riziko, že se jednou papírové mapy nebude vyplácet vyrábět, určitě existuje.

Kdy tato černá chvíle přijde?
Vůbec si to netroufám odhadovat, ale doufám, že to bude co nejpozději. Ale nemyslím si, že by papírové mapy někdy skončily úplně, taková situace podle mě nenastane nikdy. Dovedu si představit, že určité typy map zaniknou, protože se nenajde dostatečně silná klientela, která o ně bude mít zájem. Ale věřím tomu, že například papírový atlas je natolik krásná a hodnotná věc, že ho žádná on-line mapa nikdy úplně nenahradí.