Haldy tady prostě jsou – to je název terénní přednášky pořádané Antikvariátem a Klubem Fiducia. Na níž má hlavní slovo právě Lenart působící na Katedře fyzické geografie Přírodovědecké fakulty na Ostravské univerzitě (OU). „Odvalů jsou v našem městě desítky, my ale míříme jen na Emu,“ popisuje s tím, že účastníky bere zpět v čase, kdy se v okolí kopalo uhlí. Ale i do současnosti, v níž sedmadvacet let po ukončení těžby nové generace řeší svůj vztah k pozůstatkům hornické činnosti. 

Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR, 21. září 2019 na letišti v Mošnově.
Letošní Dny NATO v Mošnově budou, diváci tam ale nebudou. Show jen přes kamery

„Haldy zůstávají v krajině jako svědkové překotné industrializace a extenzivního předrevolučního dobývání, stejně, jako důlní areály či zatopené poklesy,“ konstatuje geomorfolog Lenart. V případě Emy zmiňuje její „zrod“ ze tří různých odvalů pocházejících z hlušiny ze šachet Terezie, Trojice a Petr Bezruč. A také skutečnost, že řečená halda se v důsledku procesů probíhajících v neslehlém, sypkém a místy doutnajícím materiálu snižuje. „Proto jsou v různých mapách odlišné výšky Emy,“ upozorňuje.

Dnešní haldu Lenart považuje doslova za přírodní klenot. „Dříve to bylo špinavé, zaprášené, zapáchající místo, ale dnes tady najdete vzácný hmyz, ohrožené rostliny, zajímavé druhy hornin,“ podotýká. Konkrétně na Emě žijí brouci drabčíci, na jejím vrcholu se prohání motýli otakárci, rostou tu divizny, jestřábníky, hruštice či okrotice a objevují se rohovce i porcelanity (červené metamorfované horniny vznikající přepálením v odvalovém požáru). „Je to ráj pro botaniky, biology i geology,“ míní Lenart. 

Budova krajského soudu v Ostravě.
Vrah v Orlové naskočil oběti na hlavu, pak vítězoslavně zakřičel

Z vrcholku Emy – jednoho ze tří nejvyšších bodů Ostravy – je také výhled na další, mimo okruh badatelů a nadšenců už méně známé haldy. „Hrabůvka, tam to mi teď po rekultivaci připadá jako v Bílých Karpatech. Rychvaldská vybíhající do mokřadů. Hubert v Hrušově, která je prakticky nedostupná, nezařazená do městského prostoru, je na ní pralesní porost…“ ukazuje Lenart. Hovoří i o odvalu Přívoz se zákazem vstupu. Což je podle něj škoda, protože tvoří prakticky prodloužení Komenského sadů.

„Problematických odvalů je jen pár. Nejznámější je v Heřmanicích, kde ale nehoří ta obrovská halda jako celek, nýbrž jen na několika lokalitách,“ podotýká geomorfolog z OU. A dodává, že kolegové z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava mají výsledky výzkumu dokazujícího, že zarostlé odvaly nepráší, jsou pozitivním prvkem v krajině. Nahoře na Emě je ostatně za příznivého počasí rozhled nejen na celý kraj, ale také k sousedům do Polska – až na haldu Szarlota u města Rydułtowy!

 

K TÉMATU

 

Ema je nejvyhlášenější Halda Ema v Ostravě.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Příroda, výlety, výhledy, historie, hornictví, těžba… To jako první přichází lidem na mysl, když dojde řeč na haldy. „A také Ema, to nám ukazuje, že veřejnost moc jiných nezná,“ komentuje Lenart výsledky dotazníkového šetření z OU. Odpovídá v něm na sedm set tazatelů, většina z nich vnímá haldy spíše pozitivně. Záporně se k nim staví hlavně pamětníci časů, kdy tyto „útvary“ zapáchaly či prášily. „Nejvíce tam lidem vadí odpadky, což ale není problém hald samotných,“ dodává geomorfolog.

Fanoušci FC Baník Ostrava fandí venku před stadionem kvůli zpřísněným podmínkám spojených s koronavirem. Utkání 27. kola první fotbalové ligy: FC Baník Ostrava - FC Viktoria Plzeň, 3. června 2020 v Ostravě.
OBRAZEM: Fanoušci Baníku jsou s klubem pořád, teď fandí za zdí. A jsou slyšet!
Majitel tetovací salón Tattoo Zone Ivo Výboch tetuje kozu, 29. května 2020 v Krnově.
Co dělal špičkový tatér Výboch, když nemohl tetovat lidi? Pod jehlu šla koza