Akademický titul dnes představuje totéž, co pro předchozí generace maturita. Z dat ministerstva školství totiž vyplývá, že na sto lidí ve věku 20 až 24 let připadá více než 64 studentů vysokých škol. Jen od začátku tisíciletí se počet vysokoškolských studentů zvýšil téměř o polovinu. 

Nyní, pár dní po začátku semestru, zatím není zřejmé, zdali se jejich řady opět rozrostly, protože někde ještě přijímací řízení a zápisy dobíhají. „Zatím můžeme poskytnout jen údaje k 30. červnu, kdy vysoké školy evidovaly bezmála 281 tisíc studentů,” uvedla mluvčí rezortu Aneta Lednová. 

Oproti přelomu tisíciletí jsou dnes hojněji zastoupeny všechny obory terciárního vzdělávání. Jedinou skupinou, kde počet studentů mezi roky 2001 a 2021 poklesl, jsou obory technické. Zatímco v roce 2001 je studovalo 103 tisíc posluchačů, vloni už jen 77 tisíc.

Naopak největší nárůst popularity v posledních dvou dekádách zaznamenaly informační technologie, kde se počet studentů prakticky ztrojnásobil. Na nedostatek zájmu si nemohou stěžovat ani lékařské fakulty. Vloni měly více než dvojnásobek posluchačů oproti roku 2001.

Nevhodná kvalifikace

Preference maturantů při výběru vysoké školy se ovšem často nepotkávají s potřebami trhu práce. „Nedostatek pracovní síly s vysokou kvalifikací, která by odpovídala potřebám zaměstnavatelů, je jedním z hlavních problémů české ekonomiky, který způsobuje, že je náš hospodářský růst mnohem nižší, než by mohl být,” je přesvědčen viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Zájem o učební obory roste. Mladé lidi lákají především stavebnictví, elektrikařina či instalatérství. Ilustrační foto.
Jako malý zázrak. Učební obory zažívají renesanci, studenty láká stavebnictví

„Mnohem problematičtější než oborová struktura je podle mého názoru příliš vysoký podíl magisterských absolventů a neadekvátní obsah a příliš úzký záběr řady bakalářských programů,” domnívá se Daniel Münich, ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Upozorňuje, že zejména na technických školách a v doktorských programech trvá průměrné studium neúměrně dlouho a mnohdy končí nezdarem.

Nejvíce vysokoškoláků hostí Praha. V moravských městech je však šance, že na ulici potkáte vysokoškolského studenta. Studentskou metropolí je pak Olomouc, kde na každých pět místních obyvatel připadá jeden posluchač vysoké školy.