Naposledy v životě se miloval se svou manželkou, potom ji během pěti minut uškrtil, a ještě i zranil, aby si policisté mysleli, že spáchala sebevraždu. K tomu odnesl z bytu cenné věci, aby z toho byla loupež. Také stačil obléknout dceru a obejít s ní během dne ve dvou městech tři návštěvy.
Za tento výkon dostal od ústeckého krajského soudu 11 let vězení. Rozsudek byl úměrný vrahově průměrnosti. Vraždil náhle, ve zlobném afektu, nepřipravoval se k vraždě. Byl průměrný kuřák, průměrný piják, takže nebyl označen znalci za alkoholika, byl i průměrným hráčem, čili nebyl ještě chorobný gambler, byť prohrál, co mohl.
„Vzpomínám si, že z celého činu bylo cítit zmatené chování souzeného muže,“ vzpomíná soudkyně ústeckého krajského soudu Jana Kurešová.
Manželka se s Modranským chtěla rozvést. Množily se mezi nimi hádky, hodně peněz prohrál v automatech, začali manžela nahánět i doma věřitelé a navíc zjistila, že nezaplatil již tři měsíce nájemné za byt. Začala také podezřívat manžela, že se opět točí kolem své bývalé družky. Našla si ubytovnu Garnex ve Varnsdorfu, kde bydlela s dcerou. V pondělí 24. července 2000 se vrátila s dcerou nakrátko domů a 26. července ráno se s ní manžel nejprve miloval a potom pohádal, když trvala na rozvodu. Při hádce ji začal škrtit. Manželka se nebránila, jen prosila, aby ji pustil. Stisk ruky uvolnil až poté, co se přestala hýbat.
Modranský dostal strach a hledal východisko. Říznul ženu do levého zápěstí, aby to vypadalo, jako když spáchala sebevraždu. Potom mu svitlo v hlavě, že vhodnější by bylo předstírat vraždu a loupežné pohnutky. Vzal mrtvé ženě prstýnek, náušnice, klíče, kuchyňský nůž a nějaké části oděvu. Vše dal do igelitové tašky.
Bylo 9.30 hod., když oblékl dceru, která nic netušila, a odešli z bytu. Jel s dcerou do Rumburku a do Varnsdorfu, navštívili babičku manželky a svoji bývalou družku, večer se vrátili do Krásné Lípy, kde se zastavil u své sestry. Doma dceru převlékl, vrátil se ke své sestře a řekl jí, že jeho manželka je mrtvá. Teprve jeho sestra zavolala lékaře a policii.
„Před kriminalisty se snažil manžel, aby policie hledala nějakého milence, který měl mít údajně i klíče od bytu, takže to asi udělal on. Ale stopy mluvily jasně o zastírání činu. Například říznutí do zápěstí ženy bylo provedeno po její smrti. Při dalším výslechu již pod tíhou důkazů začal muž mluvit o tom, co se onoho tragického rána stalo. Tvrdil, že ženu nechtěl zabít, udělal to v rozčílení a činu litoval,“ vzpomíná soudkyně.
Výpovědi manžela souhlasily se závěry soudních znalců. Podle znalců je u něho dobrá možnost resocializace. Proto dostal trest při dolní hranici trestní sazby. Nejméně mohl dostat 10 let, byl odsouzen k jedenácti letům. „To ale nic nemění na tom, že byl zmařen násilně lidský život. Žena v nejstrašnější chvíli života krvácela z nosních dírek, z obou uší, pitva prokázala otok mozku, krevní výrony v poplicnici a mohla bych ve výčtu pokračovat dál. Pro jeho čin není omluvy,“ dodala Kurešová.