Kliknutím zvětšíteSilnou armádu můžeme brzy potřebovat
ANO Armáda není schopna ochránit naše území proti agresorovi. Spoléháme na pomoc NATO. Organizace je založena na kolektivní obraně. Když je napaden jeden člen, ostatní jsou zavázáni mu pomoci. Je to dobrá smlouva, ale jak víme, na žádnou smlouvu nelze spoléhat stoprocentně. A co když nepřítel zaútočí tak silně, že členské státy budou mít starosti samy se sebou?
NE Válka bezprostředně ani ve střednědobé budoucnosti nehrozí. Rusko, předpokládaný soupeř, je ekonomicky na kolenou. Čína nemá dobyvačné ambice. Evropské státy už vůbec ne. Tak kdo by nás napadl? Navíc lze spoléhat na odstrašující sílu americké armády, která je silnější než součet ostatních armád světa. Naše vojsko je dost kvalitní na nasazení ve vojenských misích či při neočekávaných událostech a to stačí.
Ekonomika roste, můžeme na vojsko vynaložit víc peněz
ANO Strašení krizí není odpovědné. Ekonomický růst se sice poněkud zpomalil, přesto je víc než dostatečný. Vláda přidává důchodcům a učitelům, chce investovat do dopravních staveb. Proti těmto výdajům je postupné zvyšování částky pro armádu maličkost. Mělo by na to stačit zlepšení výběru daní a větší postih plýtvání a korupci ve veřejné sféře, například ve zdravotnictví.
NE Už teď jsou ministři nuceni citelně škrtat ve svých rozpočtech. Mají ušetřit celou desetinu původně plánovaných výdajů. Naše ekonomika stále daleko zaostává za nejlepšími. Je potřeba v první řadě dále zvyšovat platy a důchody, nejen pro pocit spravedlnosti, ale i kvůli zvýšení kupní síly. Armáda není bita, například teď kupuje nové transportéry. Má přesně, to co potřebuje.
Amerika to po nás požaduje
ANO Prezident Trump dává jednoznačně najevo, že Amerika nese příliš velký podíl nákladů na společnou obranu. Pohrozil dokonce, že by jeho země mohla z NATO vystoupit. Některé podobné hrozby (například smlouva s Íránem) už splnil. Nehleďme však na Trumpa. Zavázali jsme se dávat na armádu 2 procenta z HDP a závazek neplníme. To je, jak by řekly Rychlé šípy, nečestné a nesportovní.
NE Donald Trump je obratný byznysmen. I ze spojenců se snaží vytlouci, co se dá. I kdybychom zvýšili výdaje na armádu na tři procenta, Amerika ty své nesníží. Jde jí o vlastní obranu a samozřejmě i o příležitosti pro místní zbrojní firmy. Dvouprocentní závazek je číslo vycucané z prstu. Většina zemí Evropské unie to neplní. Tak proč bychom měli panáčkovat, jak „Velký bílý otec“ z Washingtonu velí.
Měli bychom vyhovět Americe
ANO čísla jsou neúprosná. V roce 2017 bylo Česko páté od konce, když vynakládalo jen něco málo přes jedno procento HDP. Stejně tak tomu bylo v modernizaci výzbroje a zvyšování bojových schopností. Z celkových výdajů na armádu tam šlo místo slíbených dvaceti procent pouhých dvanáct. Česko není tak slabá a bezvýznamná země, aby obranu muselo takto podceňovat.
NE Drtivá většina členských zemí nedává na armádu celá dvě procenta z hrubého domácího produktu. Méně než Česko dává například i vyspělé Španělsko. Přes dvě procenta se dostanou pouze čtyři státy: Amerika, Velká Británie, Řecko a Estonsko, Polsko je někde na hranici. Většina Evropských států dává jen o chlup víc než my. Nemá cenu si hrát na nějaké závody.
70
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
