V ČLÁNKU SE DOČTETE:
* Nová pergola vydrží navěky
* Při stavbě se nadřel jako kůň
* Na střechu vlnovka, na dlažbu zámkovka
* Levné řešení, i díky vlastnímu materiálu
„Nápad mi vnukla dcera. Když jsme grilovali, tak déšť přes živé zastřešení z vína samozřejmě procházel a pod slunečníkem to nebylo ono. Sezení máme sice po zahradě vícero, ale chtěli jsme zastřešené místo, kam bychom se mohli schovat před nepřízní počasí,“ říká kutil Karel Pytela.
Novou pergolu tedy protáhl o metr a přilepil ji k dílně. „Zabetonoval jsem železné stojny a na ně jsem ve třech místech navařil plocháče, k nimž jsem přišrouboval dřevěné trámky 80 na 40 milimetrů,“ popisuje začátek výstavby.
Nová pergola vydrží navěky
Kamarád mu sehnal OSB desky, jak se říká za pusu. A tak je přidělal k trámkům z obou stran.
„Potřeboval jsem udělat rovinu z čelní strany, kde jsem poté instaloval obložení, ze zadní strany jsem zase dal zbytky hliníkové střešní krytiny. Takže si myslím, že pergola už je na věky,“ směje se s tím, že ji dělal tak, aby na ni nemusel v dalších letech dělat příliš údržby.
Jak funguje bioklimatická pergola? Podívejte se:
„Trámky jsem měl od kamaráda. Se slevou jsem navíc koupil velké trámy a něco jsem měl na půdě. Spojil jsem je zavitnicí a sešrouboval. To už by nejdříve spadla celá dílna, aby se tomu něco stalo,“ vtipkuje šikovný muž.
Při stavbě se nadřel jako kůň
Všechno dělal Karel Pytela zcela sám. Tahal trámy nahoru a dolů, aby vše na milimetry sedlo. „Je to udělané jako klasická střecha, trámy jsou vyřezané pod úhlem. Byla to docela piplačka. Pořád jsem je dával nahoru a zase sundával. Když to člověk dělá sám, tak je to opravdu strašné. Jsem sice na práci zvyklý, ale tehdy jsem by sedřený jako kůň,“ uvádí.
Jeho táta už mu moc pomáhat nemůže a navíc prý říká, že už by se na další budování měl vykašlat i Karel. „Manželka je ale teď nadšená a i můj otec, když přijde, tak si tam sedne a říká, že se mu má práce líbí. Já mu rozumím, že už chce mít klid,“ říká kutil.
Na střechu vlnovka, na dlažbu zámkovka
Na střechu použil průhlednou vlnitou plastovou krytinu. Tu zakoupil dávno v akci a zbyl mu kousek akorát na novou pergolu.
„Dlažbu jsem použil zpátky zámkovou a zbyla mi z nějakého jiného projektu stará dlažba 30 na 30, tak jsem ji využil, abych měl dostatek materiálu pro větší půdorys nové pergoly. Zámkovku jsem obehnal jednou řadou dokola, protože původní dlažba už se nevyrábí. Přece jsem ji nemohl vyhodit a koupit novou. To by byla hloupost. Vymyslel jsem to tak, abych vše zvládl udělat sám a abych zužitkoval veškerý materiál, který jsem měl doma. Myslím, že se povedlo,“ pochvaluje si.
Nahrává se anketa ...
Obložení pergoly vyřešil velmi efektně. V každé řadě obložení jsou zakomponovány smrk, modřín, dub a ořech. „Musel jsem vždy uříznout jednu laťku, ohoblovat ji, aby to bylo všechno hladké a stejné. Taže to zabralo opravdu hodně času a navíc vše muselo dokonale lícovat,“ říká bývalý strojař.
Levné řešení, i díky vlastnímu materiálu
Obkladové pásky jsou na pergole přišroubované do OSB desky a šroub je překrytý dalším páskem. Vypadá to opravdu moderně. Toto obložení má Karel Pytela také doma v interiéru.
„Když jsem počítal, kolik jsem na tom strávil času, tak v případě výstavby firmou by se cena mohla pohybovat asi okolo 120 tisíc korun. Trámy a střecha mě vyšly na zhruba 17 tisíc. Trubky, cement, písek a dlažbu jsem už měl. Dokoupit jsem tedy musel jen obrubníky, závitové tyče a lazuru,“ uzavírá.
