VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Snad jsem basketbalu trochu splatil svůj dluh

Děčín - Letos to je 70 let od doby, co se v Děčíně poprvé hrál basketbal. Při této příležitosti se fanoušci mohou těšit na řadu zajímavých akcí.

12.9.2015
SDÍLEJ:

SNÍMKEM SE VRACÍME k finále Děčín - Nymburk.Foto: DENÍK/Karel Pech

V rámci jubilea vznikla také kniha o BK Děčín, pod kterou je podepsaný Jindřich Strašnov. „Jedním z důvodů vzniku této knihy byl například smutný pohled na děčínský fotbal," přiznal v rozhovoru pro Děčínský deník.

Můžete prozradit, kdo a z jakého důvodu přišel s nápadem vytvořit knížku o děčínském basketbalu?

V životě člověka je sedmdesátka dobrým časem k určitému hodnocení, k bilancování. Můžeme se ptát, jestli to samé platí i o životě nějakého sportovního klubu, neboť nevíme, zda je sedmdesát let jeho trvání hodně nebo málo. Co je pro nás nejdůležitější, je to, že JE, že existuje! A jisté je přinejmenším také to, že právě z onoho pohledu limitů člověka, je kulaté výročí BK Děčín přece jen kvalifikovaným důvodem k zastavení, k ohlédnutí zpět, k oslavě. Napsat knížku o děčínském basketu napadlo mě. Mohl bych použít otřepané klišé „ani nevím, jak mě to napadlo". Ale je to prostší, nevylhané. Já se kolem košíkové motám dlouho. Tu aktivně, tu méně aktivně, tu jako nekritický bulač. Stávám při utkání zlomen o zábradlí v Maroldovce a spolu s narvanou halou prožívám po utkání, po posledním hvizdu, určitou katarzi, očistu ducha v pocitech opojení, radosti i křivdy, štěstí i smutku, zmaru i euforie. A pak i taky nespím. A to všechno za relativních pár kaček. Tolik, za tak málo! A tak stále pociťuji malinký dluh. Dluh vůči těm „válečnickým" dárcům dole na jevišti, tedy na palubovce a dluh k lidem z vnitřku BK. Snad je tedy ten dluh trochu splacen!

Vy jste ale mluvil ještě o jednom důvodu, který je spojen s fotbalem, je to tak?

Napsat knížku jsem se definitivně rozhodl na děčínském fotbale. Sedávám na polorozpadlé tribuně Městského stadionu spolu asi tak s patnácti stejnými pomatenci jako jsem já a sleduji, jak se u nás hráči z Třeskoplesk radují ze zisku bodů. Nevím, proč to dělám, snad nějaký sebemrskačský reflex z nostalgie. Sedím tu pravidelně a pravidelně je mi hanba. Z pohledu toho, že tu kdysi běžně hrála věhlasná mužstva, že na zápasy chodilo pět i sedm tisíc lidí, že děčínský fotbal byl ve městě a okolí stejným fenoménem jako je dnešní basket. Je to nebetyčná ostuda s poněkud hořkým poučením. Jak je snadné přijít o léta pracně budovaný kredit, jak je snadné spadnout z výšin do bláta. Protože se to stalo, může se to stát zase! A každému. Vždyť dvakrát byl u nás basketbal před definitivním krachem! A přestože je dnes v Děčíně aktuálně v oblacích u božstva, jeho image je třeba pečlivě střežit a stále opečovávat každou drobností.

Jak na váš nápad reagovalo vedení BK Děčín?

S mým kamarádem, nakladatelem Jardou Polákem jsme si sedli a věc z gruntu probrali, stejně tak poté s managementem basketbalového klubu. Je třeba připomenout, že vydání knihy není zrovna lacinou záležitostí. Přesto souhlasné ano padlo velice brzy. Léta se zajímám o výtvarné umění, a tak jsem jako první věc našel nádherný motiv na obálku. To hlavní, myslel jsem si, bychom měli, teď zbývá jen tedy dopsat tu omáčku. Tahle pýcha měla být potrestána, což se taky stalo.

PŘEDNÍ OBÁLKA KNIHY o BK Děčín.To jste mi vnukl další otázku. Kolik času jste na svou tvorbu potřeboval?

Jeden rok. K nevíře. Téměř denně. Něco člověk ví, něco je potřeba nastudovat, něco dohledat, tam, kde si člověk jistý není, je nutno si to ověřit. Musí to být k uvěření. A to vše chce čas. Někdy vám psaní jde, napíšete stránku, odstavec, jindy větu a slovo a někdy sedíte a počítač se na vás jen tiše, láskyplně azurově usmívá. Druhý den nevěřícně ono napsané čteš a pak „deletem" poprávu hodíš do nenávratného koše. Přijde to líto, ale zase ti nikdo nenadává, to je trošku výhoda.

Kniha má zajímavý obsah. Jak jste k němu dospěl?

K padesátému, šedesátému výročí svého vzniku vydal vždy BK Děčín brožury. Plnohodnotné brožury, zaměřené spíše na komentáře a faktografii, na výsledky, střelce, počty bodů a umístění. Nechyběly drobné příhody, ročníkové fotografie mužstev, přání a zdravice povolaných. Já jsem chtěl něco jiného. Chtěl jsem příběhy do příběhu. Nemám to spočítané, ale jsem si jist, že klubem za sedmdesát let prošlo desítky, možná stovky lidí. A protože jsme každý jedinečný, pak každý zde zanechal a stále zanechává kus sebe, svou stopu, otisk. Každý se zaryl drápkem do toho velkého B a K. Někdo více, jiný méně. Přestože onen basketbalový klub je sémanticky z povahy věci neživý, je vyplněn živoucími lidmi. Vzal jsem si je na pomoc. A díky nim, jejich vlastním úvahám a prožitkům, se v jejich vyprávění, jako pohled do krajiny, otvírají neobyčejně zajímavé osudy a příběhy, neznámá fakta i události ozvláštněné kontextem doby.

Bylo pro vás těžké sesbírat všechny dostupné historické informace?

Dostat se ke dni zrození, k začátkům basketbalu v Děčíně, je jako hledat v noci cestu z lesa na Boubíně. Tím spíše, že mluvíme o roce 1945, tedy žijícímu pamětníkovi by bylo právě devadesát. A k tomu by ještě musel hrát basket. Nenašli jsme ho. Stejně tak neexistuje žádná písemná zpráva, žádná zakládající listina, zápis o registraci tehdy právě vzniklého klubu košíkové v Děčíně. A tak máme jen nepřímé důkazy. Proseděli jsme s Jardou Polákem hodiny a hodiny v badatelně SOkA na zámku, kde nám velmi ochotní zaměstnanci archivu vyhledávali a přiváželi na vozíčcích dobový tisk. Rok po roce, měsíc po měsíci a den po dni jsme hledali cokoli o děčínském basketu a pokud jsme našli, oteplilo se. Kromě výše popsaných zámeckých zdrojů jsem oprášil publikace k Děčínu od Hanky Slavíčkové, Tomáše Hradeckého, Petra Jozy, Jana Němce, Natálie Belisové a dalších.

Kdo všechno s vámi na tvorbě spolupracoval?

Jedno jméno jsem již zmínil. Jardovi Polákovi patří můj kamarádský dík za věnovaný čas i za vůdčí praktickou stránku nakladatelskou, neboť na rozdíl ode mne, na konci cesty vždy ví, kam správně zabočit. Dík patří jazykové korektorce Markétě Skálové, která mně mnohdy poprávu nepřímo naznačila, že jsem měl ve škole dávati větší pozor, i grafičce Daně Kavalecové, za ušetření dveří při realizaci mých stále nových a nových požadavků. Zvláštní poděkování patří všem vyslýchaným respondentům za vzácnou trpělivost a shovívavost.

Jak byste nalákal čtenáře, aby si knížku o BK Děčín přečetli?

Já nevím, jak se lákají čtenáři. Nějakým pamlskem mezi listy? A přece, jedna sladkost by tu byla. Součástí knihy je i vložené DVD „Bílé peklo" film jako připomínka a památka dne, letošního finále ligy, které v dobrém slova smyslu pobláznilo Děčín a vyprodalo hokejový stadión. Příběh BK Děčín v mnohém připomíná život člověka. Je tu čas zrození, čas prvních krůčků, klopýtání, hledání, jsou tu časy vzestupů a pádů, časy paradoxů, jsou tu popsány děčínsko-basketbalové domovy i exily i paradoxy minula. Text je ozvláštněn dobovými fotografiemi mužstev, hráčů, tělocvičen, článků z novin. A nakonec, alespoň doufám, třešnička na dortu. Povídání s těmi, pro které znamenal nebo znamená děčínský basketbal mnohé, možná všechno.

Autor: Jaroslav Zeman

12.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ZDENKO FRŤALA - trenér FK Varnsdorf.

V Opavě přišlo povzbuzení, nyní to chce konečně vyhrát!

Volby v centru Ústí nad Labem krátce po jejich pátečním zahájení
AKTUALIZOVÁNO / SLEDUJEME ON-LINE
139

ON-LINE: Sleva za lístky, gel proti žloutence. Ústecký kraj volí poslance

FOTO/ANKETA: Právě jsme se narodili!

Děčínsko - I tento týden probíhá anketa Děčínského deníku O nejroztomilejší miminko týdne. Hlasovat můžete do pátku do 12:00 hodin, a to každou půlhodinu. Výsledky se dozvíte vždy v sobotu ráno, kdy na našich webových stránkách naleznete nová miminka i anketu.

U uren je první den plno, volby nečekaně táhnou

Děčínsko - Až nečekaně vysoký zájem voličů zaznamenali v pátek během prvního dne voleb některé okrskové komise na Děčínsku. 

AUTOMIX.CZ / SLEDUJEME ON-LINE

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Předsedkyně ČSÚ: Volební účast ani žádné jiné výsledky dopředu netipuji

Ústí nad Labem - – Necelých dvacet minut po otevření volebních místností dorazila k volební urně na Bukově v Ústí také předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení