Kvůli této neblahé sérii mají Válečníci jistotu účasti v nadstavbové skupině A2, kde se budou chtít poprat o předkolo play-off. „Stále věřím, že kromě Nymburka jsme schopni porazit každého. Jen musíme udržet koncentraci a makat po celý zápas,“ zdůraznil Šimon Ježek, křídelník a kapitán BK ARMEX Děčín.

Šimone, kolo před koncem základní části je jasné, že Děčín bude hrát ve spodní nadstavbové skupině. Je to vzhledem k průběhu sezóny zklamání?
Zklamání? Asi jo. Rozhodně nejsme nadšení. Na druhou stranu si myslím, že před sezónou moc lidí nečekalo, že bychom se do poslední chvíle prali o tu vrchní nadstavbu. Nabyli jsme dojmu, že můžeme hrát s každým. Je ti klišé, ale za hodně porážek si můžeme sami. Člověk pak na videu vidí, kolik tam nasekáme chyb. Ať už mladí, nebo staří. Teď máme tu nepříjemnou jistotu, že už se nahoru nedostaneme. Nezbývá nic jiného, než bojovat. Zbývá nám ještě 11 zápasů, abychom se dostali na takové pozice, které nám zajistí předkolo play-off.

Vy jste aktuálně desátí, na jedenáctou Ostravu máte náskok tří vítězství. Byl by asi průšvih, kdyby jste na to předkolo nedosáhli.
Já věřím, že se tam dostaneme. Probojovat se tam nebude snadné, bude to stát hodně sil. Ale máme dobrou výchozí pozici. Jak jsem řekl, krom Nymburka, můžeme porazit každého. Jen musíme 40 minut makat, na nic se nevykašlat. Je potřeba tvrdě pracovat a prostě to uběhat.

Neuškodila vám přestávka na přelomu roku? V prosinci se vám výsledkově dařilo, v lednu to ale byla docela bída.
Já jsem toho v lednu taky moc neodehrál. Nebyl jsem stoprocentně fit. Mohl za to můj prokletý přitahovač na noze. Bohužel jsme měli v lednových zápasech moc špatných úseků, kdy nám soupeř odskočil a my už neměli síly se do utkání vrátit. Snažíme se snažit, o tom žádná. Ale pořád si najdeme slabé chvilky. Pak je ten návrat hodně těžký.

Je pravda, že střídáte dobré čtvrtiny s desetiminutovkami, ve kterých vyhoříte. Čím to?
Já bych byl strašně rád, kdybychom si po zápase sedli v kabině, poplácali se po zádech a řekli si – super, vyhráli jsme jednu čtvrtinu, druhou, třetí i čtvrtou. Věřím, že se k tomu blížíme. Dostali bychom se k tomu i dříve. Ale nejspíš chybí koncentrace. Já vím, že to bolí, když se chceš rozeběhnout. Ale do zápasu musíš jít od začátku na plný koule. Je potřeba se tam tu minutu obětovat, mít jazyk na vestě a pak vystřídat. Pokud se tam jeden dva hráči budou šetřit, není to dobře. Pak jde dolů celý týmový výkon. V klíčových momentech jsme se právě nevydali na sto procent.

Máte recept, jak to zlepšit?
Asi máme špatně nastavené hlavy. Jakmile to začne, musíš mít v hlavě tunel a jenom samotný basketbal. Musíme si plnit povinnosti, které dostaneme od trenéra. Respektovat je. Nepropadat panice, když se něco nepodaří. Být pořád konzistentní a věřit, že to tam padne. Je taky potřeba jezdit po zadku. To tady bylo v Děčíně pravidlem. Nejsme techničtí Bozi. Pokud se nelítá a nebojuje, tak to prostě nepůjde.

Od začátku sezóny vás tlačí bota na pozici pivota. Pryč je Jakub Houška, Robert Landa, nebo Klint Carlson. Pomůže srbský velikán Nikola Šćekić?
Jo, jo. My tam prostě potřebujeme řezníka. Nově je tady s námi Niko, ten to v sobě má. Měl ale těžký transfer. Basket ale skoro měsíc nehrál. Navíc na začátku ledna prodělal koronavirus. Je potřeba, aby se dostal na jistou úroveň fyzické kondice. Musí mít správnou basketbalovou pohodu a samozřejmě se sehrát s celým týmem. Věřím, že nám pomůže! Teď nás v sobotou čeká Kolín a pak přijde na řadu dlouhá pauza. Tam se musíme dát dohromady a potrénovat tak, abychom zvládli konec sezóny. Na pivotu máme Páju Grunta, Davida Žiklu a Martina Macha. Právě Martin je na dobré cestě. Má v sobě válečnické srdce, padá na hubu, je neuvěřitelný na nohách.

Od začátku sezóny se hodně propíral váš mladý kádr, kterému chybí zkušenosti. Vidíte u mladších hráčů zlepšení? Třeba Žikla s Kotáskem už zahráli dobré zápasy.
Tak zrovna David s Edou nejsou zase tak mladí (smích). U Dejva je důležité, aby chytřeji pracoval v defenzivě. Má na svém kontě moc faulů. Rozhodčí nám říkají, ať ho naučíme nestrkat tam ty ruce. Má ale neskutečně bojovné srdce, obětoval by pro to všechno, to je jeho devíza. Eda měl ze začátku trochu ostych, kryje záda Ondrovi Šiškovi. Pak už trochu pookřál. Největší pokrok u těch nejmladších udělal Martin Mach. Skvěle mezi nás zapadl, podává stabilní výkony. Potřebuje si více srovnat hlavu. Celkově je to pro mladé náročné. Nehraje se první, ani druhá liga. Nejsou vyhraní. Extrémně trénují a jsou vlastně pod velkým tlakem. Na druhou stranu by za jiných okolností ani nebyli v Děčíně. Můžou být za to rádi.

Ještě pojďme k vašemu zranění. Jste už v pohodě?
Jasně, jsem dobrej. Bylo fajn, že jsem se konečně mohl pořádně rozeběhnout. Proti Ústí to ještě nebylo ono. Ten přitahovač, respektive tříslo je hodně nevděčné. Velmi rádo se to vrací. S Terkou, naší fyzioterapeutkou jsme na tom pořádně zapracovali. Hlavně už je to dlouho, bylo by blbé, kdybych nebyl v pohodě. V Kolíně určitě nastoupím. Pak přijde na řadu dlouhá pauza, kdy můžeme doléčit všechny bolístky a připravit se na konec sezóny.