„Mám na starosti mnoho věcí. Hlavním úkolem je sledovat a střihat videa, pomáhat na hřišti s tréninky a různých úkolech na zlepšování,“ přiznal Carlson v rozhovoru pro webové stránky BK ARMEX Děčín.

Děčínské angažmá bylo pro Klinta první a jediné profesionální hráčské angažmá, které mu podle všeho vyhovoval. Podobně jako on zapadl do severočeské basketbalové bašty. Američan se sžil s pověstnou partou v děčínské šatně, byl jedním z herních i bodových lídrů a během celé své mise prokazoval své lidské kvality nezměrnou bojovností, překonáváním drobných zranění, aktivitami mimo palubovku, ať už šlo o tradiční návštěvy dětských domovů, nemocnice nebo zpestření výuky v hodinách angličtiny na základní škole Na Stráni.

Klint ve svých šestadvaceti letech měl mít herní vrchol před sebou, ale přes léto se nepodařilo najít možnost, aby se do Děčína vrátil. Nezamířil však ani do jiného českého ani evropského klubu, což nebylo způsobeno jen složitou situací spojenou s koronavirem. Jak se ukazuje, jeho vyčkávání a odmítnutí několika zajímavých nabídek se vyplatilo a Klint si to namířil hned do nejprestižnější basketbalové soutěže světa!

Klinte, prozradíte, co teď vůbec děláte?
Mám se fajn! Pracuji pro NBA tým Charlotte Hornets ve funkci asistent operací.

Věděl jste, že Jakub Kudláček, původem z Roudnice, pracuje také pro Charlotte jako skaut? 
Vím, že pro Hornets pracuje, ale ještě jsme neměli příležitost se potkat a promluvit si. Moc se na to těším!

Jaké jsou cíle a jak se cítíte v této zvláštní sezoně?
Moje cíle jsou dělat dobře svoji práci, kterou jsem získal a kterou rád dělám. Chci se každý den co nejvíce naučit, než pokročím dál.

V minulých dnech hráli Hornets utkání proti Chicago Bulls, za které nastupuje Tomáš Satoranský, jenž se zrovna vrátil do sestavy, potkali jste se?
Viděl jsem zápas, viděl jsem i Tomáše. Moc minut neodehrál, ale vzhledem k jeho návratu po nemoci to bylo logické. Chtěl jsem s ním prohodit pár slov, ale bohužel nebyla příležitost. Opatření a protokol proti šíření koronaviru jsou tady velmi přísná.

Co je tedy konkrétně hlavním obsahem vaší práce?
Mám na starosti mnoho věcí. Hlavním úkolem je sledovat a střihat videa, pomáhat na hřišti s tréninky a různých úkolech na zlepšování. Hlavně tedy sleduji a stříhám videozáznamy. Také pomáhám přímo na palubovce s různými cviky během tréninků. Je skvělé, když mohu makat s basketbalovým míčem v rukách.

Byla nějaká šance vrátit se do Děčína?
Měl jsem několik nabídek z jiných klubů, ale v době koronaviru bylo těžké se rozhodnout. Moc rád bych se vrátil do Děčína, chybí mi město a všichni lidé! Když však přišla nabídka pracovat pro Charlotte, hned jsem po tom skočil. Jsem skutečně nadšený, že tu mohu být a každý den se mohu učit od těěch nejlepších!

Jste v kontaktu s děčínskými hráči, fanoušky, basketbalovou komunitou?
Zůstávám v kontaktu s tolika lidmi, s kolika to jen jde. Děčín mi opravdu chybí. Doufám, že budu moct brzy dorazit aspoň na návštěvu!

Měl bys „Děčíňáky“ nějakou zprávu?
Opravdu jsem si ty dva roky s vámi všemi užil. Často na vás myslím, na fanoušky a jak se daří týmu. Věřím, že se příznivci budou moct brzy vrátit do haly a sledovat utkání živě. Je mi jasné, jak to teď musí být těžké. Přeji všem jen to nejlepší, hodně štěstí tento i další roky. A doufám, že se jednou znovu uvidíme!

Převzato z webu bkdecin.cz!