„Motorka je pro mě relax, vyčistím si hlavu. S manželkou jsme ze srandy řekli, že místo toho zkusíme chodit na houby. Vida, má to na mě stejný účinek,“ říká zkušený křídelník, který ale může nastoupit i na pozici pivota. Děčín hraje zítra od 18 hodin derby v Ústí nad Labem.

Tome, je letošní kádr Děčína silnější než před začátkem minulé sezony?
To je hrozně těžké odhadnout. Kolikrát jsem měl pocit, že to je dobré, ale pak se stalo něco, kvůli čemu nám sezona nevyšla. Nechci předbíhat, během prvních zápasů zjistíme, jak na tom jsme. Jak už se zmínil Tomáš Grepl, máme nového rozehrávače a to dělá strašně moc. Má trochu jiný styl, jiný přehled, řeší věci jinak. Byli jsme tady několik let zvyklí, jak to řešil Šíša. Už jsme odehráli nějaké zápasy, musíme si na tuhle změnu zvyknout. Věřím tomu, že se nám bude dařit.

Vedení klubu vsadilo hned na tři cizince. Je vidět, že bez nich to prostě nejde, co?
Ano, taková je prostě doba. Spoustu šikovných mladých hráčů jde hned do ciziny. Třeba už v mládežnických kategoriích. Je pak těžké, najít někoho kvalitního. Ti nejlepší jsou zafixovaní ve svých klubech, je to často i otázka financí. Pokud prostě chcete kvalitního rozehrávače, je to náročné na peníze. Člověk tak musí hledat v řadách mládeže. S námi teď trénuje 18letý Randýsek. Bohužel si prošel zraněním, dlouhodobě v něm ale vidím potenciál. Je snaživý, má přehled, umí driblovat. Postupně nabírá potřebná kila. Když bude drží a bude mu držet zdraví, věřím, že zapadne. Takže pokud nemáte české hráče, musíte se to dotáhnout cizinci.

V kabině tedy jede angličtina? Jak jsou na tom cizinci s češtinou?
No, jediný, kdo neumí česky, je Ty Nichols (smích). A.J. má českou manželku, předtím už v Česku působil. Rozumí tak z 95 procent. Když chce, tak umí i mluvit takovou lámanou češtinou. Na druhou stranu všichni kluci v kabině angličtině rozumí, možná se někteří trochu ostýchají. Ale jinak s tím nikdo nemá problém. Igor je Bosňan, spousta slov je podobných. Když mluví, tak mu rozumíme, stejně je to pak, když mluvíme my.

Tomáš Pomikálek, kapitán BK ARMEX Děčín.
VIDEO: Co říká na nové dresy Válečníků kapitán Tomáš Pomikálek?

Vy nastupujete do sezony jako kapitán Válečníků. Co všechno máte na starosti?
Mě hlavně tahle funkce baví. S každým musíte jednat jinak. Na někoho prostě musíte zařvat aby si uvědomil – sakra, teď bych už asi měl zapnout. Na někoho zase musíte opatrně. Není to taková sranda. Máme hodně mladou šatnu. Je lepší kopat tyhle kluky, kteří chtějí, než někoho, kdo na to kašle.

Ligu startujete v neděli proti Ústí. Jak hrát, abyste byli úspěšní a derby vyhráli?
Musíme dát od začátku zápasu najevo fakt, že chceme hrát tvrdý basketbal. Na nadarmo jsme Válečníci, musíme si všichni uvědomit, co máme ve znaku. Chceme být od první minuty aktivnější, běhavější, tvrdší. Je potřeba využít dobré fauly. Ale víte jak to je. Je to kulaté a je to basketbal. Když to tam bude padat tak věřím, že uhrajeme dobrý výsledek. V poslední době jsou zápas s Ústím nesmírně vyrovnané. Rádi bychom letos tu aktivnější bilanci překlopili na svou stranu.

Před minulou sezonu jste měl nehodu na motorce a prvních pár zápasů kvůli zranění chyběl. Dával jste si letos větší pozor?
Je mi jasné, že tohle už mi nikdo neodmaže. Nevadí mi to, jsem s tím spojený. Motorky jsou moje vášeň. Na druhou stranu je mi 33 let, kariéra nebude zase až tak dlouhá. Jdu do toho s tím, že budu hrát do čtyřiceti, jelikož jsem se vsadil s Benďákem (smích). Ale zpátky k motorce. Letos jsem v podstatě nejezdil, v létě jsem byl třikrát, bylo fakt super počasí. V hlavě tu nehodu ale máte. Pro mě je to relax, vyčistění hlavy. Na motorce jsem vždy všechno hodil za hlavu a soustředil se jenom na cestu. S manželkou jsme si doma dělali srandu, že místo toho zkusíme jít na houby. A má to pro mě stejný výsledek, krásně čistá hlava.

Je to hlavně i bezpečnější koníček, ne?
Určitě. Jen nesmíte na něco šlápnout, zakopnout, nebo snad sebrat jedovatou houbu. Ale já sbírám na jistotu (smích).