Jakub Houška ale ukázal, že je srdcem Válečník, a vždy se na palubovku vrátil. Šesté čtvrtfinále play-off ve Svitavách pro něj ale byl poslední zápas v děčínském dresu. „Trochu je smutné, že jsem se loučil porážkou a navíc při venkovním utkání,“ přiznal Houška.

„Kouba“ ale tým neopouští. Naopak, v BK ARMEX Děčín bude mít řadu povinností. „Dostal jsem nabídku dělat asistenta trenéra panu Budínskému u A-týmu, také se budu plně věnovat trénování dvou mládežnických týmů, a to U11 a U12. A protože rád tvořím věci, dohodli jsme se, že budu trochu pomáhat i klubovému marketingu. Primárně ale budu u A-týmu, budu jezdit na zápasy, předávat své zkušenosti hráčům a tvořit kolektiv. Budu takovým spojením mezi hráči a vedením klubu. Samozřejmě když bude prostor, povedu i tréninky A-mužstva,“ prozradil.

Houška přiznal, že by s basketbalem úplně nesekl. „Nemám touhu skončit úplně a přemýšlím o tom, že bych si šel zahrát do rodného Chomutova a něco vrátit tamějšímu klubu, kde jsem začínal. Ale uvidíme jak to dopadne, jestli na to bude čas,“ přemýšlí.

Shrnout bohatou Houškovu kariéru v Děčíně do pár řádků nejde. „Myslím si, že to bylo to nejlepší v životě, co mě mohlo potkat. Samozřejmě kromě dětí a manželky. Poznal jsem zde spoustu skvělých lidí, a to jak na hřišti, tak mimo. Lidi, kteří jdou do toho srdcem, makají pro klub a chtějí ho posouvat dál. I proto jsem zde vlastně vydržel celou dobu a čtrnáct sezon v jednom klubu je unikát,“ zdůraznil.

Zajímavou otázkou v děčínské kabině bude volba nového kapitána. „Asi každý by řekl, že novým kapitánem bude Robert Landa, ale s Robertem jsem o tom mluvil a Robert řekl, že by to nebyla dobrá volba, že může za rok, dva skončit a znovu by se funkce kapitána předávala. Myslím na Kubu Krakoviče. Mimo jiné má týmové myšlení a mohl by být kapitánem,“ přiznal Jakub Houška.

Krom pozitivních stránek přineslo Houškovi děčínské angažmá i ty negativní. A to hlavně v podobě zranění. „Co bylo nejtěžší? Určitě ten pád v Pardubicích, a to hlavně kvůli tomu, že to všichni viděli. I rodiče. A nejhorší byla ta prodleva, než se dozvěděli, co se mnou je doopravdy. Já si z toho nepamatuji nic, ale maminka z toho byla špatná hodně dlouho. Ale na druhou stranu to člověka obohatí,“ pokyvuje hlavou.

Jakub Houška se vlastně s nikým nestihl rozloučit. Tuto záležitost chce napravit. „Chtěl bych si zahrát s kluky, kteří mojí kariérou prošli, pozvat je na zápas, udělat trochu show a rozloučit se i s fanoušky, kteří mě celou dobu podporovali. Mělo by to být velké a já doufám, že všichni kluci přijmou mé pozvání. Uvaříme pivo Koubasket a bude veselo,“ dodal.
Děčínský kádr pak opouští další tři hráči. Po šesti letech se loučí Lukáš Bažant, s ním odchází karlovarský odchovanec Filip Halada, který tak na severu Čech odehrál jednu sezonu. Z kabiny Válečníků odchází po dvou sezónách také zkušený pivot Pavel Houška.

Děčín vsadí na Američana

Po poslední sezoně, kdy děčínští basketbalisté nepřešli přes čtvrtfinále play-off, a nenavázali tak na tři předchozí účasti ve finále, se vedení Válečníků rozhodlo angažovat americkou posilu. Severočeši vsadí na osmadvacetiletého křídelníka Lamba Autreyho, který má s českou soutěží zkušenost z Jindřichova Hradce a Pardubic. Za necelé tři ročníky v NBL zapsal 114 utkání a 1718 bodů. Naposledy krátce působil v maďarské Šoproni.

„Vždy jsme avizovali, že chceme jít českou cestou, ale pokud nám k lepším výkonům může pomoci zahraniční hráč, nebudeme se tomu bránit. A přesně ta situace podle nás nyní nastala. Cítíme, že tým potřebuje lídra a od Lamba tuhle roli očekáváme,“ vysvětlil na klubovém webu generální manažer Děčína Lukáš Houser. 190 centimetrů vysoký rodák z Texasu se na návrat do Česka těší. „Byl to velmi snadný proces. Jako bývalý hráč české ligy považuji Děčín za top tým, který se těší dobrému respektu od trenéra až po fanoušky. Zpráva o jejich zájmu tedy pro mě bylo skvělou zprávou. Po rozhovorech s bývalými děčínskými hráči jako Tomáš Vyoral a Anthony Tucker bylo moje rozhodování ještě lehčí. Jsem nadšený a moc rád, že jsem se stal Válečníkem. Děkuji celé organizaci, která mi tento krok umožnila,“ nechal se slyšet Autrey