Lamb Autrey, miláček děčínského basketbalového publika, hovoří o aktuální situaci v USA, o dalším pokračování v Děčíně, o možnosti reprezentovat Česko a nebo o tom, co zrovna doma dělá. „Samozřejmě jsem byl z předčasného konce sezóny velmi smutný a zklamaný, ale vše se děje z nějakého důvodu. Doufám, že vše bude brzy a zdárně za námi,“ zdůraznil sympatický rodák ze St. Stewart Georgia.

Basketbalová liga předčasně skončila, vy jste odletěl už v březnu zpátky do USA. Jak jste to všechno vnímal?
Vím, že nemůžu v této situaci dělal nic jiného, než se snažit všechno co nejlépe zvládnout. V životě se stane opravdu spousta věcí, které bohužel neovlivníme. Vždycky mne učili věřit v Boha a mít pozitivní přístup. A to je přesně to, co já teď dělám. Doufám, že vše bude brzy a zdárně za námi.

Stihl jste se před odletem rozloučit se svými děčínskými spoluhráči?
Bohužel. Nebyl vůbec čas na osobní rozloučení, většina hráčů už byla doma se svými rodinami. Rozloučili jsme se alespoň přes telefon.

Jaká je aktuální situace v USA? Vaše země bojuje s koronavirem stejně, jako Česko.
Situace v USA je zatím dost chaotická. Tělocvičny jsou zavřené, také spoustu restaurací je zavřených. Ale především někteří lidé zde začínají pomalu šílet. Zásoby potravin v obchodech rychle mizí, protože lidé ze strachu nakupují ve velkém. Vím, že situace je vážná, ale já odmítám žít ve strachu. V tento čas by si lidé měli navzájem pomáhat, ale spíše to vypadá, že je to rozděluje. Doufám, že se to změní. Pokud si začněme vzájemně pomáhat, brzy se to projeví úplně všude.

Místo basketbalu v Děčíně jste zpět v San Antoniu. Co aktuálně děláte?
V současné chvíli si užívám čas s rodinou a zároveň trénuji na venkovním basketbalovém hřišti, abych se stále udržoval v top formě pro další sezónu. A také natáčím mnoho videí na Tik Tok (smích).

Ve svém vzkazu na facebooku jste prohlásil, že byste rád hrál za českou basketbalovou reprezentaci. K tomu ovšem nevede jednoduchá cesta.
Ano, rád bych hrál za český národní tým. Hraji v NBL podstatnou část mé kariéry a myslím, že teď jsem v dobré formě. Z každého českého fanouška basketbalu čiší vášeň a láska pro tuto hru. A to je úžasné. Úroveň NBL šla velmi nahoru a je pro mě požehnáním, být toho součástí. Hodně mi sedí český styl hry, liga a lidé, kteří se kolem toho motají. Českou republiku velmi miluji. Důkaz? Mám na zádech vytetovaného českého lva. Česko je můj druhý domov, proto bych rád dostal možnost ho v basketbalu reprezentovat a doufám, že se ze sna stane realita. Pověření lidé věří, že to dopadne úspěšně, já neznám všechny potřebné kroky a pravidla, Přesto doufám, že se vše dotáhne do zdárného konce.

Jaká je vaše budoucnost v Děčíně? Uvidíme vás v dresu Válečníků v další sezóně?
Moje budoucnost v Děčíně je velká, můžu o něm mluvit jen v superlativech. Bůh mne poslal do Děčína, když jsem měl velmi těžké životní období. Během chvíle jsem se zde cítil jako doma a všemi milován. Děčín je moje velká rodina. Pokračovat zde by bylo skvělé, jsme stále v kontaktu a o budoucnosti se bavíme.

Zůstáváte tedy v kontaktu s vedením BK ARMEX Děčín?
S vedením Děčína jsme stále v kontaktu. Jsou to profesionálové, zůstali se všemi hráči v kontaktu a nadále se o nás starají.

Dostáváte od klubu stále výplatu?
Pokud jde o výplaty, o této záležitosti jsme ještě nemluvili. Ale jak jsem zmínil, lidé ve vedení děčínského klubu jsou profesionálové a vždy podnikají kroky, aby nás ujistili, že vše běží podle stálých zvyků. Takže když mluvíme o této záležitosti, věřím, že to zvládneme profesionálně, abychom se ujistili, že jsou obě strany spokojené.

Teď úplně odbočíme. Vy jste vyhrál anketu Deníku Sportovec regionu za rok 2019. Užil jste si slavnostní galavečer v děčínském divadle?
Předávání cen jsem si moc užil. Je vždy radost vidět týmy a sportovce, jak dostávají ocenění za tu neskutečnou dřinu, kterou odpracují během sezóny. Získání dvou cen mě ohromně potěšilo, popravdě jsem to vůbec nečekal. Jsem za to nesmírně vděčný.

Dodávají vám úspěchy v podobných anketách motivaci do další práce?
Sportovní ankety a podobné události mám rád, motivují mě k tomu, abych každý den pracoval více a více usilovněji. Vypadá to, že veřejnost si všímá nejen mých výkonů, ale i výkonů celého týmu. Podpory si velmi vážíme a jako poděkování se všem snažíme oplácet dobrými výkony.

Vy jste vlastně vyhrál tři ceny – byl jste nejlepším jednotlivcem, stal jste se Sportovní hvězdou Deníku a navíc jste s celým týmem opanoval vítězství v kolektivech.
Individuální ocenění je samozřejmě super. Je vidět, že si lidé všímají tvrdé práce, které do basketbalu vkládám každý den. Ale týmový úspěch je pro mě bezpochyby významnější. Nejsem jediný, kdo běhá po hřišti, k úspěchu je zapotřebí celý tým, ne pouze jedinec. Naštěstí jsem obklopen skvělými spoluhráči, kteří mě tlačí k lepším výkonům. Na mém individuálním úspěchu má podíl celý tým. Vlastně jsem jim při předávaní ceny říkal, ať jdou se mnou na pódium, protože toho, co pro mě dělají, si velmi cením. Ale styděli se (smích).

Díky čtenářům jste vyhrál Sportovní hvězdu Deníku. To asi svědčí o vaší děčínské popularitě.
Tohle mě zaskočilo, ani jsem nevěděl, že nějaké takové ocenění existuje (smích). Hodně lidí mě zná jako baskeťáka a taky jak zpívám a tančím ve svých videích na sociálních sítí. Jsem prostě typ člověka, který se prochází městem, směje se, tančí, zpívá. Nechci být vnímán pouze jako profesionální sportovec, lidi mám z duše rád. Všechny, bez rozdílu barvy a rasy. Byl jsem sem poslán, abych šířil mír, lásku a štěstí, a to je přesně to, co dělám ze všeho nejraději. Myslím, že lidé si toho všímají a vnímají můj přístup k ostatním, to je podle mě pravá příčina mé „popularity“.

Takže jste vlastně taková skromná hvězda?
Upřímně si nepřipadám nějak zvláště populární nebo jako hvězda. Jsem jednoduše Lamb Autrey. Nikdy si nebudu myslet, že jsem něco víc než ostatní, v mých očích a v očích Boha jsme hvězdy všichni. Ocenění se mě opravdu láskyplně dotklo, ukázalo mi to, že lidé v Děčíně mě mají rádi takového, jaký jsem.

Vypadá to, že pro vás rok 2019 byl poměrně úspěšný, souhlasíte?
Rok 2019 pro mě byl skutečně „požehnáním“ od Boha. To říkám proto, že v roce 2018 jsem si procházel náročným obdobím. Opustil jsem Maďarsko, zbavil se agenta, do toho přišel rozvod. Ani jsem si nebyl jistý, jestli budu pokračovat v basketbalu. V té době jsem pracoval na plný úvazek na skladě. Uběhlo pár měsíců a Bůh mi snesl Děčín s nabídkou, zda bych chtěl opět hrát. Rok 2019 byl pro mě opravdu speciální. Hodně speciální. Popravdě, těžko si mi to popisuje slovy. Věci prostě vyšly na jedničku. Poprvé jsem si zahrál finále české ligy. Ten pocit nikdy v životě nezapomenu!