„Ráno před tréninkem tak vždy rozebíráme noční zápasy NBA,“ přiznal odchovanec Ústí nad Labem.

Lukáši, probíhající sezonu máte dobře rozehranou.
Máte pravdu, souhlasím. Ale pořád to nic neznamená. Liga je opět vyrovnaná a každý může porazit každého. Jsem rád, že jsme splnili hlavní cíl a tím byl postup do skupiny A1. Teď jde jen o to vypracovat si co nejlepší pozici pro play-off a načasovat formu na boje v nadstavbě.

Aktuálně držíte pěknou sérii ligové neporazitelnosti. Co v poslední době zdobí vaše výkony?
Myslím si, že jsme zlepšili hru hlavně na obranné polovině. To je podle mě hlavním faktorem. Také jsme zlepšili celkový herní projev na soupeřových palubovkách, kde to na začátku sezony prostě nebylo ono. Ale teď cítíme, že jsme se zlepšili. A naše výkony mohou být ještě výraznější.

Ondra Šiška říkal, že byste rádi v poháru získali medaili. Dostali jste se do Final Four, takže je to blízko.
S Ondrou musím souhlasit. Ale hodně bude záležet na semifinálovém losu. Ale i tak jsme rádi, že jsme se probojovali na finálový turnaj, kde si můžeme zahrát ve dvou dnech dva kvalitní zápasy.

Nebylo pro vás těžké po přestupu z USK Praha přizpůsobit se děčínskému prostředí?
Přiznávám, že to nějaký čas trvalo, protože každý trenér vidí basketbal jinak a chce po svých hráčích něco jiného. Troufnu si říct, že po roce a půl, co jsem v Děčíně, jsem si na vše bez větších problémů zvyknul.

Na rozehrávce se točíte právě s Ondrou Šiškou. Měli byste mít mezi sebou dobrý vztah. Souhlasí to?
Za sebe musím říct, že se všemi kluky mám skvělý vztah. Konkrétně s Ondrou například oba fandíme stejnému týmu v NBA – Los Angeles Lakers. Takže každé ráno před tréninkem v šatně probíráme zápasy, které se hrály v noci.

Při vyhlášení naší ankety Nejúspěšnější sportovec Děčínska jste zafungoval jako tlumočník pro Lamba Autreyho. To, že máte v kabině dva cizince, vám určitě nevadí.
Nebudu říkat, že mluvím anglicky bez chyby, to určitě ne. Ale nemám s tím žádný problém. Jsem za to rád, člověk se naučí něco nového, pozná, jak to chodí v jiných zemích a kulturách. Jak Klint, tak Lamb jsou neskutečně pohodoví kluci. Takže v tomhle směru jsme rádi, že je máme.

V dalším zápase vás čeká nejtěžší možný soupeř. Dá se vůbec Nymburk aktuálně porazit?
Každý tým je k poražení. Musíme tam jet zdravě sebevědomí, ale mít také nezbytnou pokoru. Nymburk má teď nabitý program a my bychom toho chtěli určitě využít. Byli bychom hloupí, kdybychom tam přijeli s tím, že to nějak odehrajeme.

Už několikrát jsem si všiml, že na vaše domácí zápasy často chodí váš otec Dominik. Rozebíráte potom vaše výkony?
Moje rodina je hodně aktivní, co se týče účasti na zápasech. A já jsem za to moc rád. Určitě to rozebíráme, ale už to není tak časté, jako to bylo dřív. Taťka už mi kolikrát říkal, že mám svou hlavu a že mi do toho kecat nebude (smích). Celkově se ale hodně bavíme o sportu a samozřejmě hodně o basketu. Takže to skončí hodnocením mých výkonů (smích).

Kam byste to chtěl letos s Děčínem dotáhnout?
Už když jsem do Děčína přišel, tak jsem v prvním rozhovoru říkal, že chci hrát finále. A to se nemění. Je to ale ještě daleko. Máme před sebou nejprve nadstavbu a Český pohár.

Mohl byste porovnat úroveň pražského USK a vašeho současného zaměstnavatele ze severu Čech?
USK bude vždy klubem, který mi dal v 17 letech možnost nakouknout do dospělého basketu. Za to jim budu vždy vděčný. Ale teď jsem v Děčíně a jsem rád, bylo to dobré rozhodnutí. Určitě bych neměnil. Zázemí, fanoušci, prostě všechno je tu na velmi vysoké úrovni. Panuje tu rodinná atmosféra, to se v profi sportu nevidí. Jsem rád, že můžu být součásti tak speciálního klubu.