„Ta pauza je hodně krátká, 27. prosince hrajeme proti Pardubicím. Od basketu a testování si rád odfrknu,“ řekl Šiška s úsměvem.

Ondro, v lize zatím držíte sedmé místo. Panuje v kabině spokojenost?
Spokojenost? Jedině až budeme první (smích). Teď vážně, tohle říkat je velkohubé. Rozhodně bych to ale neviděl tragicky. Rádi bychom se pohybovali ve vyšších patrech tabulky. Liga je ale vyrovnaná, stačí dvakrát vyhrát a hned se zamíchá pořadím. Potkaly nás dva výpadky – doma s Kolínem a naposledy doma s Nymburkem. Ostatní zápasy byly vyrovnané, ve všech jsme měli na vítězství. Takže zatím ta sezóna není propadák. Před startem nám moc lidí nevěřilo. Myslím si, že jsme ukázali, že basket hrát umíme. Přesto, že nemáme tak nabušenou sestavu, jako v minulých letech.

Zmínil jste se o výpadku proti Kolínu. Následně přišla velká kritika, ale také tři výhry z dalších čtyř zápasů.
Ta kritika byla oprávněná. V zápase proti Kolínu nám nešlo nic, totálně jsme se rozsypali. Pak jsme proti Hradci prohrávali o 25 bodů. Přesto jsme to otočili a vyhráli. To byl zlom. V Brně jsme pak nesehráli špatné utkání, ale přišla porážka. Následně jsme doma Brno porazili. A to je letos velmi silný soupeř.

Jste nejlepším střelcem Děčína, v lize jste v této statistice na třetím místě. Jak vám sedí role lídra a tahouna Válečníků?
Už v létě jsem si tak nastavil hlavu. Přemýšlel jsem a věděl, že nebudeme mít takovou finanční podporu, jakou bychom čekali. Vedení nám avizovalo, že ligu začneme se stávajícím kádrem. Přebral jsem si to v hlavě a soustředil se na to, že to tak bude vypadat. Rozhodně s tím nemám problém. Tlak? To ne, ten si děláme sami na sebe. Nevadí mi to.

V posledním zápase proti Nymburku jste ale dal jenom dva body. Mistr si na vás dával asi velký pozor, viďte?
No, asi jo (smích). Myslím si, že na nás dolehla fyzická únava. Zápasy jsme přeci jen odehráli v poměrné úzké rotaci. Navíc byl Nymburk hned od začátku extrémně koncentrovaný. Většinou se stává, že se pomalu rozjíždí a má horší první poločasy. Proti nám začali od první minuty, klobouk dolů, co tady předvedli.

Do konce roku vás čekají ještě dva zápasy. Liga proti Pardubicím a pak ještě All Star Game. Do něj vás vybral váš kamarád a spoluhráč Šimon Ježek. Už jste mu poděkoval?
(smích). Jasně, jsem za to rád. Zahrát si na podobné akci je dobrá zkušenost. Šimonovi za to dlužím minimálně jedno pivo.

Vy už ale máte zkušenosti z „utkání hvězd“, ne? 
Už jsem hrál dvakrát. Ta první zkušenost už je poměrně vousatá.

Velmi specifické bude, že akce, která se hraje hlavně pro diváky, bude bez diváků…
Určitě, bude to velká škoda. Je to exhibice, která je určená hlavně pro diváky. Federace pro diváky připravila virtuální hlediště s obrovskou LED obrazovkou. Jsem na to zvědavý. I hrací čas bude jiný, čeká nás 4x5 minut. Bude tam hodně doprovodných soutěží.

Nebude na vás trenér Tomáš Grepl apelovat, abyste byli opatrní a nezranili se?
Myslím si, že nám k tomu ještě něco řekne (smích). Samozřejmě se tam nikdo nechce zranit. Na druhou stranu je to dobrá reprezentace klubu, jsme rádi, že tam za Děčín zanecháme nějakou stopu.

Budete hrát za Mazáky, takže hádám že budete chtít skalp Mladých pušek.
To určitě! Samozřejmě to bude zápas v přátelském duchu. Ale já doufám, že nikdo z Mazáků nebude chtít prohrát (smích).

Krom basketu si přes Vánoce chvilku odpočinete od testování. Jak jste to snášel?
Příjemné to není. Na druhou stranu jsem si na to tak nějak zvykl. Zabere to pár vteřin, není to nic, co by člověka odrovnalo na pár hodin. A můj nos už byl vůči testům tak nějak obrněný (smích).

Děčín nebyl zvyklý doma prohrávat zápasy s týmy, jako je Kolín, USK Praha, Svitavy. Teď se však situace obrátila. Je těžké se s tím vypořádat?
Chce to velkou dávku trpělivosti. Všichni děláme chyby. Mladší kluci, ale i my starší. Taková generační obměna jednou přijde na každý klub. Až v Opavě skončí Šiřina, Gniadek nebo Zbránek, budou zažívat stejné období, jako my v Děčíně. To ke sportu patří. My ale musíme mít neustále ducha Válečníka. Nesmíme dopustit výpadky typu Kolína. Nemůže se prostě stát, abychom doma prohráli tak propastným rozdílem. Snažíme se držet vysoké ambice. Samozřejmě víme, jaké máme kvality.

Před sezónou jste získal na postu rozehrávače nového parťáka. Lukáše Feštra nahradil Eda Kotásek. Trenér Tomáš Grepl vyčítá Kotáskovi hlavně malou střeleckou odvážnost. Co vy na to?
Eda přišel ze Svitav, kde neměl tak velkou minutáž. Tady má jinou roli. Je to pro něj složité. Je mladý, ještě to není vyzrálý hráč. Přechod do nové týmu je těžký. Nové prostředí, spoluhráči, trenér, týmová chemie. Je potřeba mít trpělivost. V některých zápasech už ale ukázal dobré výkony. Velkou zásluhu měl na obratu proti Hradci Králové.

V pondělí 21. prosince jste vlakem přejel z Děčína za rodinou do Přerova. Jak dlouho budete mít volno?
Do Děčína jedu už 25. prosince, kdy nás čeká první trénink. V neděli 27. prosince hrajeme doma proti Pardubicím. Je to nejkratší volno, co jsem zažil. Nebudu si ale stěžovat, hromada lidí je na tom daleko hůř. Nedá se nic dělat. Za rok se nenajde moc času zajet do Přerova za rodinou. Doma si odpočinu. Ale zase nechci sedět na zadku a jíst cukroví. Pohyb nesmí chybět, určitě si dám nějaký venkovní výběh.