Komplexní perimetrový basketbalista se k Válečníkům připojil proti plánu později, neboť ho zastihla evakuace na letišti ve Frankfurtu, což znamenalo více než denní zpoždění jeho letu. Už přes týden naplno trénuje s týmem Pavla Budínského a jeho adaptace je v plném proudu.

„Znal jsem Děčín jako úspěšnou organizaci. Skvělý trenér, výborní čeští hráči, úžasní fanoušci a krásné město. Bylo snadné se rozhodnout,“ přiznal sympatický Američan.

Děčín bude vaším třetím českým angažmá. Znamená to tedy, že k NBL máte pozitivní vztah?

Určitě. Zažil jsem v české lize hodně úspěchů, mám ji rád a miluji Českou republiku, považuji ji za druhý domov daleko od toho svého. Cením si hodně ligy, týmů a hlavně skvělých fanoušků. Vždy jsem byl šťastný hrát v Česku.

Proč jste si vybral právě tým Válečníků?

Znal jsem Děčín jako úspěšnou organizaci. Skvělý trenér, výborní čeští hráči, úžasní fanoušci a krásné město. Bylo snadné se rozhodnout, jakmile mě klub kontaktoval. Považuji za čest se k tomuto týmu připojit! Po odchodu z Maďarska jsem si nebyl vůbec jistý, jestli ještě budu hrát basket. Byl jsem tamní situací dost naštvaný a rozladěný. Věřil jsem, že pokud se to má stát, nějaký tým si mne najde s pomocí Boží. Jednou jsem byl v práci, nakládal jsem krabice do kamiónu v jednom skladu a na telefonu vidím zprávu od děčínského manažera! Byl jsem trochu v šoku, protože předtím jsem v tomto duchu s Děčínem nikdy v kontaktu nebyl. Po pár dnech jednání a rozhovorů jsme se dohodli. Své působení zde tak beru jako opravdové požehnání.

Sledoval jste v zahraničí NBL?

NBL jsem sledoval i při svých zahraničních angažmá. Sestup Jindřichova Hradce mě zarmoutil, protože právě tam začala moje profesionální kariéra. Co se týká Pardubic, ty měly výborný rok, což je vždy skvělé vidět svůj bývalý tým získat medaile.

Mohl byste porovnat českou, finskou a maďarskou soutěž?

Srovnání těchto třech soutěží je celkem těžké. Osobně považuji českou ligu za nejlepší z nich, ale to může jistě každý hráč vidět jinak. Co se týká míry talentu a stylů, se mi zdají velmi podobné. Myslím, že každý hráč musí najít tu správnou ligu, kde mu vše nejlépe sedí. Pro mne ty dvě ligy nebyly nejlepší. Tady v Česku mi přijde, že trenéři pochopili můj styl, dovolili mi ho hrát v rámci jejich systémů, což vždy ukazuje trenérovu důvěru a dovolí ti se cítit komfortně. Zároveň jsou finská i maďarská liga dobré na hraní. Pro mě to ale nejlepší řešení nebylo.

Maďarská štace byla velmi krátká, jen šest zápasů.

Během krátkého působení v Maďarsku jsem byl skoro celý den v hale. Líbí se mi motto: „Pokud zůstaneš připravený, nemusíš se připravovat“, a podle toho se snažím žít. Nemohl jsem vědět, co přijde po maďarské lekci, ale mohl jsem si pohlídat zůstat ve formě, až nějaký tým zavolá. Práce ve skladu, nakládání kamiónů a zvedání těžkých krabic byla výborná posilovna a taky mi pomáhala zůstat silný a v pohybu.

Do Děčína přicházíte do pozice lídra. Jak se s tím srovnáváte?

Jsem tady dva týdny a užívám si každý kousek. Když jsem volal rodině, tak jsem jim říkal, že mi moc chybí, ale že tady se cítím jako doma taky (smích). Oni vědí, jak moc mám rád Česko. Mám pocit, že jsme s týmem už našli těsnou vazbu, což mi přijde výborné a cítím to už i na hřišti. Týmová chemie je zatím skvělá. Už před mým příchodem jsme s trenérem mluvili o mojí roli a co ode mne bude na hřišti chtít, tedy být lídrem. Od takového trenéra, jako je kouč Buďa (Budínský), je dobré slyšet, že mě do této pozice chce, ukazuje to, že mě tady chtěl. Chystám se to plnit a být lídrem na hřišti i mimo něj. Jsem tady obklopen výbornými spoluhráči, což tuhle roli hodně usnadňuje. Věřím, že s tímhle týmem můžeme letos udělat hodně muziky a mít výtečnou sezonu!

Na co nebo na koho se v Děčíně nejvíce těšíte?

Česko jsem si oblíbil se vším všudy. Vždy jsem slýchal, jak je město pěkné a teď mám tu možnost to zažívat. Lidé kolem jsou všichni moc milí a cítím to tu jako jednu velkou rodinu. Nemůžu se dočkat začátku sezony, protože Děčín má jistě skvělé a hrdé fanoušky. Vždy jsem tady rád hrál kvůli atmosféře, i když to bylo těžké pro soupeře. Teď budu ale na opačné straně tudíž na tohle se asi nejvíce těším předvádět co nejlepší basket pro fanoušky.

Co očekáváte od nové sezony NBL a s čím do ní půjdete?

Týmová očekávání jsou pro mne celkem jednoduchá. Musíme hrát každý zápas jako by to byl náš poslední. Vyhrát co nejvíc zápasů a dostat se co nejdál to půjde. Je jasné, že nás čeká spousta práce a bude to v NBL těžké, ale děčínským se neříká „Válečníci“ jen tak, že? Můj velmi osobní cíl je mít nejlepší sezonu, jakou můžu mít. Určitě bych chtěl vyhrát cenu hráče měsíce více než jednou, abych se mohl projíždět krásným Hyundai Genesis, pokud to bude pokračovat. A ještě jedna věc moc by se mi líbilo dostat se do národního týmu České republiky.

LUDĚK ČERNÝ