„Potřebovali jsme si odpočinout fyzicky, ale i hlavou. Věřím, že se oklepeme a navážeme na výkony, které jsme předváděli v prosinci a lednu,“ doufá generální manažer BK ARMEX Děčín Lukáš Houser.

Reprezentační pauza se chýlí ke konci. Jak jste ji strávili?
Kluci si to užili poctivě, měli na programu fyzické tréninky. Prostě makali. Věřím, že je to nakopne do závěrečné fáze sezony. Teď už se tým připravuje na Opavu. A já? Děti měly prázdniny, tak jsme vyrazili na hory a lyžovali jsme. Bylo to moc fajn.

Aktuální série pěti prohraných soutěžních zápasů vás určitě nepotěšila. Vše začalo v derby proti Ústí nad Labem. Co vám v obou domácích duelech chybělo?
Co chybělo… Potkaly se dva vyrovnané týmy, oba chtěly vyhrát. Opravdu rozhodovaly maličkosti. Ten první zápas došel až do třetího prodloužení, tam chyběl opravdu jeden koš. A ten druhý? Myslím si, že kluci předvedli dobrý výkon, ve druhém poločase jsme Ústí zavřeli, dominovali na útočném doskoku. Ale oni vždy odpověděli. Bohužel, pak přišly poslední vteřiny, kde jsme podle mě propadli takticky. Ale to k basketu patří.

Chuť jste si mohli spravit na pohárovém FinalFour. Ale místo medaile z toho byly dva ztracené zápasy. Přitom los k vám byl milosrdný.
Mrzí nás to. Na druhou stranu je potřeba brát jako úspěch, že jsme se dostali do poslední čtyřky. Ale los nám přál, v semifinále jsme se vyhnuli Nymburku a chtěli postoupit do finále. Bohužel se podle mě na nás podepsaly právě ty porážky proti Ústí nad Labem. Kdybychom alespoň jeden zvládli, věřím, že bychom vybojovali medaili. Kluci chtěli, oba zápasy rozehráli dobře. Ale pak přišly chyby, Opava se dotáhla a na nás padla deka. Nejvíce se to na nás podepsalo v koncovce.

Zahlédl jsem video po vašem příjezdu do Nového Jičína. Vy jste dal z půlky koš, ale vzápětí jste se ocitl na zemi. Nezranil jste se?
Nezranil (smích). Byla to moje první střela na koš po půl roce. A byla hezká. Měl jsem blbé boty, byli jsme po šesti hodinách jízdy. Ale měl jsem radost, to video asi hodně lidí potěšilo (smích).

Těsně před repre pauzou jste prohráli i v Brně, kde výkon týmu asi nebyl ideální.
Musím přiznat, že tahle porážka mě opravdu naštvala. Všechno se tam nějak sečetlo, ale to nás neomlouvá. Přitom jsme byli ze začátku jasně lepší, Brno přehrávali. Ale pokud nedáváte koše z jasných situací… Soupeři jsme neodskočili, byla tam frustrace. Nejvíce mě mrzelo, že se nenašel někdo, kdo by zvedl hlavu a tým nakopl. S kluky jsme o tom mluvili. A ještě se k tomu vrátíme.

Neměl jste k týmu důraznější proslov, nepadla třeba nějaká pokuta?
Důraznější… Mluvil jsem s nimi já i trenér Pavel Budínský. Řekl jsem jim své, nejvíce mě naštvalo to Brno. Prohrát se může, otázkou je jakým způsobem. Výkon neodpovídal kvalitě, kterou se chceme prezentovat. To jsem klukům řekl. Jinak jsme aktuálně tabulkově asi tam, kde bychom chtěli být. Mohlo to být lepší, ale i horší. Ale chrlit blesky a strhávat peníze? To jsme určitě neudělali.

Ale ta pauza se hodila. Třeba Šimon Ježek říkal, že ji tým opravdu potřeboval.
Určitě, bylo potřeba odpočinout si fyzicky, ale i hlavou. Povedl se nám prosinec a vlastně i leden. Hráli jsme skvěle. Ale nikdo na světě neudrží sportovní formu po celý rok. Na nás to přišlo teď. Kdybychom třeba ten první zápas proti Ústí v prodloužení urvali, mohli jsme se teď bavit úplně o něčem jiném. Ale to je prostě sport.

Tabulka nadstavbové skupiny A1 je hodně našlapaná. Opravdu bude důležitý každý zápas, co?
To máte pravdu. A hlavně žádný zápas nebude jednoduchý, je tam osm velmi dobrých týmů. Každá výhra se bude počítat, krom Nymburka bude každý ztrácet s každým. Nechceme se dívat pod nás, ale nad nás.

Primární cíl je určitě skončit do čtvrtého místa a začínat play-off doma, je to tak?
Určitě, rádi bychom začínali doma. Tabulka je našlapaná, ale už teď víme, že díky horším vzájemným zápasům musíme mít třeba o bod více než Ústí nad Labem. Play- off se hraje na čtyři vítězné zápasy, nikde není napsané, že začínat venku by byla nevýhoda.

V sobotu hraje v Opavě, čeká vás těžký soupeř a skvělí domácí fanoušci. Co změnit, abyste začali zase vyhrávat?
Vrátit se k tomu, co jsme předváděli v prosinci a lednu. K té naší poctivé hře. Samozřejmě je to prostě o štěstí. Jedna těžká střela, která tam spadne, může vše otočit k dobrému. A je to i naopak. Musíme hrát tvrdě, rychle. V šestkách a trojkách na tom nejsme dobře, dobrá čísla máme ve střelbě za dva body. Věřím, že jeden vyhraný zápas může načít úspěšnou sérii. Prohry nás prostě nesmí zlomit.

Jak jste spokojený se zahraničními hráči?
Jak Lamb Autrey, tak Klinton Carlson do týmu bez problému zapadli. Hlavně Lamb začal sezonu dobře. Ale jak se nedařilo týmu, spadla čísla Lambovi i Klintovi. Jedno souvisí s druhým. Věřím, že teď to půjde ruku v ruce. Oba pomůžou týmu a tým pomůže jim.

Máte poměrně štěstí na marodku. Jak je na tom kapitán Kuba Krakovič?
Už se plnohodnotně zapojil do tréninku, měl by být k dispozici. Každý zraněný hráč chybí, ale s tím nic neuděláme. Musím zaklepat (poklepe na stůl), že se nám zranění vyhýbají. I když teď někdy jde na operaci David Žikla, který má zlomený nos. Ale bude brzy zpátky.

Slýchám častou kritiku od fanoušků na výkony Tomáše Pomikálka. Souhlasíte?
Je pravda, že Tomáš začal sezonu průměrně, pak se zvedl a teď šel zase dolů. I já si představuji, že bude podávat dominantnější výkony na obou stranách hřiště. Osobně s ním budu mít ještě určitý rozhovor, kde mu řeknu, že prostě očekávám lepší výkony. Je ve věku lídra, má zkušenosti. A my potřebujeme, aby hrál jako lídr. 

Co vzkázat fanouškům do závěrečné fáze dramatické sezony?
Hlavně to, že jsou skvělí. Musíme hlavně vnímat, že liga se vyrovnává. Dobře hraje Ústí, Svitavy, Olomoucko a další. Na druhou stranu jsme doma prohráli čtyři zápasy. Jeden s Nymburkem a pak smolně se Svitavami a dvakrát proti Ústí nad Labem. Žádný strom opravdu neroste do nebe. Nemůžeme být pokaždé druzí, finále je krom Nymburka otevřené prakticky pro všechny.