Co platí zcela, jsou slova Jiřího Voskovce – totiž, že „domov je tam, kde si člověk může pověsit klobouk, respektive tam, kde ho klobouk pověsit nechají". V našem případě visel – a zde podtrhněme – „doma" na východním nádraží, po něm už jen v „Maroldovce". Vše ostatní, co bylo mezitím a co se domovu vzdáleně podobalo i co se nepodobalo vůbec, byly exily. Takové noclehárny s míčem, bidýlka, přespání v teplákách na jednu noc, bezdomovecké podmostí. Ostatně prostory ku hraní a finance, to byly vždycky nejbolestnější otevřené rány. Polovičním štěstím je, že to první bylo a je snad Maroldovkou zahojeno.

Zdá se, že u naší kolébky musela stát kromě dobraček i nějaká zlá babizna. Aby bylo jasné, že nás tohle signum diabolicium bude provázet stále a bylo s ním jaksi počítáno, museli jsme se již v roce 1953, po jasném vítězství v krajském přeboru, na vytouženou II. ligu nechat zajít chuť! Chyběly nejen peníze, ale i odpovídající tělocvična, čili na první ochutnání, hned oba problémy pospolu.

Abychom se vrátili k jádru věci, tedy EXIL PRVNÍ: jak již bylo řečeno, v roce 1945 začalo všechno na „Riegrovce". Lze upřesnit – na Riegrovce v „krcálku" se vznešeným názvem tělocvična. Vcházelo se do ní majestátně, po širokém schodišti jako ke hradu, ale nebýt sokolského znaku na průčelí domu, zřejmě by nikdo nehádal, že tento nenápadný klasicistní domek může v sobě ukrývat, krom pokoje s kuchyní, ještě něco tak neskutečného, jako je tělocvična.
Ale bylo to tak, protože vše uvnitř bylo minimalistické, včetně místnůstky na nářadí a mnohé, jako například zázemí, nebylo vůbec. Když se chtěl žíznivý člověk napít, musel nejdříve nahmatat jako slepec v přítmí u vchodu jediné opuštěné litinové umyvadlo. A pak také ještě musela téci voda.

Trénovalo se zde, a dokonce se tu hrály i soutěže až do poloviny padesátých let. Byl to další zázrak, že to vůbec bylo možné, neboť plocha hřiště byla více než o 50 metrů čtverečných menší, než stanovovaly řády. Za první republiky tady onen znak sokolů nebyl. Dům patřil německému tělocvičnému spolku Turverein, což byl původně gymnastický spolek založený v Berlíně již na přelomu 19. století.