Petr Uhl – bojovník s čelenkou čestnosti

Stále to bolí. Poslední týdny jsem na Petra denně myslel. Že to zkusím a i přes covid jej pozdravím. Mnohé mi dal. Nejen jako kolega v kotelně. Lidský, vždy solidární, nenafoukaný, zásadový… dalo by se pokračovat, ale slova schází. Byl to zatraceně skvělý intelektuál, který se nepovyšoval nad druhé, ale byl vždy ochoten pomoci. Bez ohledu na důsledky. Mnohokrát to bylo harakiri.

Je český optimismus vědecky vyvrácený?

V 70. a 80. letech, kdy se již nezavíralo na doživotí a desetiletí, strávil ve vězení celkem devět let. Kriminálnickým žargonem to byl „fábor“. Většinou za obhajobu lidských práv. Statečně upozorňoval na jakékoli bezpráví. Byl u vzniku Charty 77, VONS i Občanského fóra. Se svojí ženou Aničkou založil nekompromisní samizdat Informace o Chartě 77 (Infoch), referující o všech bezprávích v komunistické zemi. Zavřen byl v jednom z prvních politických procesů počínající normalizace - za aktivity v Hnutí revoluční mládeže. Naposledy byl krátce zatčen ještě dva dny po 17. listopadu.

Z Ruzyně do kotelny a zpět

Když nás koncem osmdesátých let zavřeli na Ruzyň, setkali jsme se v jedné cele. Pro mne jako mladého hejska to byla univerzita, pro Petra jen další zářez na pažbě kvéru v nenásilném úsilí o společnost dodržující lidská práva. Zatímco jsme se s filosofem a spisovatelem, křehkým Zdeňkem Urbánkem v rohu místnosti u postele nesměle krčili, Petr nás mezi Zdeňkovým vyprávěním o mých oblíbených existencionalistech Sartrovi a Camusovi jako zkušený „kriminálník“ poučoval o pravidlech vězeňského přežití.

To jsou věci aneb co se povídá o covidu

Se zápalem a přirozeností sobě vlastní předával zkušenosti, co dělat, když jde druhý na potřebu. Málokdo se toho opovážil. Na cele nás bylo osm a jeden záchod neoddělovalo téměř nic. Princip vězeňského vyměšování se vzletnými přednáškami o existencionalistech a lidských právech byly jako z absurdní hry, z níž by se radoval i náčelník Václav Havel.

Kněz bez taláru a „marxista“ s lopatou

Petr měl rád mladé lidi. I celý, jak říkal, umělecký underground. Sic hudbu neposlouchal, lidem naslouchal. Když jsem za ním přišel, že bychom mohli dělat po bytech v různých částech republiky utajené debaty, Petr bez mrknutí oka souhlasil. Přijel – podobně jako Václav Havel či Petruška Šustrová a další – kamkoliv. Ať již k bývalému nepolitickému spoluvězni, nebo do běžné domácnosti. Nezapomenutelné byly diskuze se zakázaným knězem Václavem Malým.

O Prahu se prý bojuje o něco blíže

Přítomným srdce vzlétala. Debaty mezi katolickým farářem a tehdejším „trockistou“ nemohly více charakterizovat Petrův myšlenkový záběr a pluralitní uvažování. Své postoje neměnil podle situace a společenského uspořádání.

Když kariéra v kotelně doznívala, jako jeden z prvních odešel od lopaty a kolečka s koksem tvořit novodobé dějiny. Krátce nato se stal ředitelem ČTK.

Teď už se může…

Zdroj: Deník

Dál jsme se potkávali i po Listopadu. Vždy to bylo srdečné a jakoby neměnné. Když kul pikle, že bych mohl vstoupit do Strany Zelených, jejíž členem se na několik let stal, byl to stále starý dobrý Petr. Ač antisportovec, měl rád hory a Pomezní boudy. Nejen silvestrovské neformální diskuze dokázala nakrátko přerušit jen půlnoc. Petrova argumentační neúnavnost bavila všechny přítomné. S Aničkou měl rád paní domácí, disidentku Dádu. Dnes je zde připomíná disidentská stezka.

Černí pasažéři, prokletí této země

Teď už se to může říci - mnohé ze samizdatů, které procházely z ruky do ruky, byly z StB hlídané Anglické 8. Věřím, že ač Petr nevěřil, dveře mu budou tam kdesi nahoře otevřené, stejně jako byly vždy u Aničky a Petra otevřeny komukoli. Nepochybuji, že se Petr znovu kdesi setká v nekonečných diskuzích se svými přáteli a souputníky A bude si to užívat stejně jako zde.

Děkuji ti, za tvoji statečnost, se kterou jsi hájil ostatní. Za tvoji obětavost a smysl pro čestnost a rovnost. Díky za otevřené očí v raných disi-letech.

Petře, budeš mi scházet!

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.