Stále platí že SARS COV2 není Ebola ( ta má velmi vysokou smrtnost a šíří se kontaktem). Od jarní vlny jsme také bohatší o proběhlé zkušenosti a zdaleka nejsme bezmocní. Návazné problémy ekonomické a provozní budou vyžadovat nejen schopnost improvizace a přizpůsobení se i velmi obtížným situacím, ale i psychickou odolnost. Naši otcové dědové však byli také vystaveni velmi těžkým dobám.
Autor je alergolog a klinický imunolog
Moudré je myslet skepticky, ale počínat si aspoň mírně optimisticky. Situaci může zlehčovat dnes už jenom blázen, avšak při dlouhotrvající psychické zátěži je v zájmu duševního zdraví nezbytné zachovat klidnou hlavu. Během současně probíhající celosvětové epidemie byl zaznamenán, a to i u nás, významný nárůst depresí a úzkostných stavů (až o desítky procent). Tomuto psychickému tlaku je potřeba čelit aktivně. Ti odolnější už dávno nesledují sociální sítě, natož aby hltali poslední zprávy. Potřebné uklidnění situace se má naštěstí zatím o co opřít, např. naštěstí stále dosti nízký počet hospitalizovaných i zemřelých. Mysl musí ovládnout i jiná témata.

V současné koronavirové době jsme první vlnu vyhráli a druhou prohráváme, ale ještě jsme ji definitivně neprohráli. Nastupující vlna má ještě šanci být zastavena nejen vládním zpřísněním pravidel, ale i naším odpovědným a civilizovaným přístupem. Máme na to několik týdnů, možná měsíc. Pokud vláda nekoná dostatečně promyšleně, efektivně a koncepčně, je potřeba využít maximálně i vlastní osobní disciplínu a respektovat a používat známé dva nástroje k minimalizaci šíření nákazy: roušky s odstupy a karanténu, respektive omezit určité kontakty. Důležitá je však i psychická odolnost či spíš odhodlání ten celý tlak prostě ustát.
Až se zkombinuje větší promoření populace a bude dostupná i vakcína s proočkováním významné části společnosti, pak oba faktory mají šanci docílit vymizení problému s touto hromadnou nákazou. Epidemie měla vyhasínat, i když z populace virus nezmizí. On tu zůstane, ale už nebude vyvolávat epidemii.
A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.
Dobrým vodítkem ke zvládání epidemie dosud nevídaných rozměrů nám mohou být země Dálného východu (Japonsko, Jižní Korea a Tchaj-wan), které mají zkušenosti a také dobré výsledky v boji s nákazou SARS a MERS. Obyvatelé jsou neobyčejně ukáznění.
V historickém ohlédnutí je připomínána současná pandemie Španělské chřipky v letech 1918-20 s obrovskými ztrátami na životech. Situace je však neporovnatelná, neboť tehdy byly lidé vyčerpáni válečnými útrapami a medicína byla nesouměřitelná s tou dnešní. Asijská chřipka v letech 1957-8 usmrtila 1,1 milionu a později Hongkongská v letech 1968-70 asi 1 milion lidí. Pandemie současná se sice těmto číslům velmi blíží (dosud asi 940 tisíc zemřelých), ale svět je nyní přehledněji monitorován a disponuje dříve neexistující I.T. technologií. Ztráty na životech v minulosti byly jen pouhými odhady.

Intuitivně jsem přesvědčen, že my Češi po všechhistorických pohromách přežijeme všechno. My to překonáme i proto, protože budeme muset. Jedním z poselství Jana Ámose po té, co mu v exilu shořelo dílo a přišel o rodinu, byl i vzkaz dalším generacím, že „nejdůležitější je ta víra“. Platí to i mimo náboženský smysl slova. Žádní hokejisté nevyhrají, pokud nevěří ve vítězství. Když jde do tuhého, pak naše psychická odolnost není zas tak nízká. Zdrojem jistého uklidnění mohou být doložitelná fakta, že většina případů je s mírným průběhem a řada pozitivních nicméně bezpříznakových jedinců (až 50%) ani netuší, že něco prodělává, což platí zejména u dětí (až 80%). Mají lepší dobrou přirozenou imunitu, netrpí zpravidla souběžnými chorobami jako řada dospělých a mají většinou dobrý celkový fyziologický stav organizmu. Mohou být však nenápadnými a nevědomými šiřiteli nákazy.
Osud míchá karty, my hrajeme, ale my to také zcela jistě dříve či později vyhrajeme.
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.