Do Černínského paláce včera zamířil Jakub Kulhánek jako nový šéf diplomacie.

Už z jeho první tiskové konference bylo zřejmé, že to není žádný James Bond ani předvolební spurter za politickými body. Vážil každé slovo a dal si záležet, aby mluvil ve shodě s tím, co při jeho jmenování uvedl prezident Miloš Zeman. Jako prioritu číslo jedna totiž zmínil totéž, co hlava státu, tedy obhajobu národních zájmů, která se promítá hlavně do ekonomické diplomacie.

To je ovšem trochu iluzorní úkol ve chvíli, kdy prezident Ruské federace Vladimir Putin hovoří o červených liniích a tvrdých sankcích za jejich překračování. Kulhánek se v prvních dnech své ministerské kariéry bude muset chovat především jako politik, konkrétně při jednání s ruským velvyslancem, šéfem NATO Stoltenbergem a velvyslanci členských států u této organizace či Evropské unie. Pokud se dostaví razantní spojenecká reakce, bude Kulhánek na dobré cestě stát se úspěšným, byť půlročním ministrem zahraničí.

Kromě toho bude muset hledat onen společný jmenovatel různých názorů, jak o něm hovořil Jan Masaryk. Zatímco s premiérem Babišem to půjde asi dost snadno, neboť Kulhánek si s ním nebude poměřovat politické svaly, s prezidentem Zemanem a šéfem Senátu Milošem Vystrčilem mnohem hůř. Jakýkoli vstřícný krok vůči Hradu bude vnímán jako políček Senátu.

Zvládne-li mladý politik ČSSD i tuto zapeklitost, mohl by po sobě zanechat v historii Černínského paláce zajímavou kapitolu, ačkoli s tím původně nikdo nepočítal.