Již předloni musel děčínský magistrát nechat opravit střechu plavecké haly. To ho vyšlo včetně ztrát na vstupném na přibližně 18 milionů korun. Nyní se valí na děčínskou radnici další problémy 
s plaveckou halou, jejichž odstranění vyjde nejméně na miliony korun.

„Po povodni se objevily praskliny v konstrukci budovy, ty jsou nepřetržitě monitorovány, přičemž v současné době jsme zvětšování trhlin již nezaznamenali," popisuje jeden z problémů náměstek primátorky Jiří Anděl.

Město chce proto nechat provést kontrolní vrty, které mají zasáhnout až pod základy stavby. Je totiž potřeba zjistit, jak hluboko zasahují piloty, na kterých stavba stojí. A také to, kde jsou přesně umístěné. Z projektové dokumentace nebo stavebního deníku to zjistit není možné, oba dokumenty se totiž údajně již před mnoha lety ztratily.

„Šlo o krátkodobý proces, kdy si budova zřejmě sedala. Na zdi jsme nechali kvůli měření umístit speciální terčíky," doplňuje Anděla ředitel Děčínské sportovní Igor Bayer.

Problémy jsou také s fasádou, která je na plavecké hale teprve necelých patnáct let. Běžně přitom fasády vydrží i mnoho desetiletí.

Na fasádě je podle odborného posudku řada prasklin, kterými může pod fasádu zatékat. I to je jeden z důvodů, proč se bude fasáda postupem času od odlupovat od zdi. Její oprava by měla vyjít na více než jeden milion korun.

Kvůli chybějící dokumentaci není možné zcela spolehlivě prokázat, zda stavební firma Syner postavila plavecký areál v souladu s projektovou dokumentací. Některé posudky totiž mluví o velmi nekvalitní práci, případně o nevhodných materiálech. To se týká například některých dveří, které nebyly vhodné do vlhkého prostředí.

Stejně tak nevhodné pro využití v plavecké hale měla být automatická splachování některých toalet.

Mnohem větším problémem jsou ale tobogány, ty jsou totiž na hranici své životnosti. Poškozená je především jejich venkovní část, která je vystavena povětrnostním vlivům.

„Každoročně na nich necháváme provádět revizi, letos se bojím, že bychom již nemuseli projít. Opravy nás přitom každý rok vyjdou na 30 až 40 tisíc korun," říká Igor Bayer.

Tobogány totiž trápí osmóza, při které se v laminátu vytvářejí drobné puchýřky, který materiál tobogánů poškozují. S největší pravděpodobností tak bude v nejbližší době nutná jejich výměna. Ta by měla vyjít na tři až tři a půl milionu korun v případě, že budou ty stávající tobogány opět nahrazeny laminátovými. Nerezové by stály mnohonásobně více.

Problémy jsou ale i na jiných atrakcích, kde jsou popraskané dlaždice nebo netěsné spáry.

Návštěvníci aguaparku, do kterého každoročně zavítá na čtvrt milionu lidí, se ale o svou bezpečnost bát nemusí. Veškerá zařízení jak v hale, tak ve venkovní části procházejí pravidelnou revizí a v případě nebezpečných závad by bylo nařízeno zastavení jejich provozu. „Rozhodně v tuto chvíli nepředpokládáme uzavření aquaparku," uklidňuje Jiří Anděl.