„Zkuste si být několik měsíců v roce na úřadu práce. Také to poznáte na svých příjmech. A přesně tak jsme na tom my, když nám není umožněno po většinu roku se věnovat naší hlavní činnosti. Je to pro nás katastrofa," říká Lukáš Hradský z rejdařství EVD.

Právě pro rejdaře je nízký stav hladiny vody největším každoročně se opakujícím problémem. Loni například nemohla jezdit nákladní doprava osm měsíců. A ani letos to nebude lepší. Prakticky celé léto totiž na Labe nemohly vyjet plně naložené lodi.

Sucho na Labi, jsou vidět hladové kameny.Zdroj: Deník/ Karel Pech„Ztratili jsme důvěru zákazníků. A ta se zpět získává velmi těžko. Klienti si pak následně vybírají jiný způsob dopravy, protože nemohou čekat. Řada zakázek tak pak jede přes Bratislavu nebo po silnici, i když je to mnohem dražší," vysvětluje Lukáš Hradský, který je zároveň místopředsedou vodní sekce Svazu dopravy ČR.

V lovosickém přístavu tak nyní čekají na odvoz tři těžké generátory, v jedné děčínské firmě zase obří zásobníky na plyn. Ty není možné z Děčína dostat jinak než lodí.

Rejdaři si hodně slibují od výstavby plavebního stupně, který by měl vyrůst pod Děčínem. Hradský ale ve stavbu jezu příliš nevěří. Labské údolí totiž bylo kvůli ochraně přírody před časem zařazeno mezi evropsky významné lokality.

„Nevěřím tomu, že se v současném systému dá postavit v evropsky významné lokalitě jez, když není možné ani udržovat vodní cestu," říká Lukáš Hradský.

Labe si udržuje stálou hladinu podle vodočtu Českého hydrometeorologického vodočtu kolem 110 centimetrů. A to i přesto, že v posledních týdnech nijak vydatně nepršelo.

Sucho na Labi, jsou vidět hladové kameny.Zdroj: Deník/ Karel Pech„Stálou hladinu se daří udržet díky upouštění z vltavské kaskády," vysvětluje Jiří Mach z Povodí Labe.

Podle jeho slov ale již letos v létě bylo v Labi méně vody. Loni dokonce klesla hladina pod devadesát centimetrů.

Ze sucha a nízkého stavu hladiny Labe nemají radost ani rybáři. Za současného stavu totiž odcházejí od vody s prázdnou.

„Ve vodě je málo kyslíku a ryby jsou tak méně pohyblivé. Navíc ani nemají takový apetit," vysvětluje děčínský rybář Josef Vendolský.

Naděje na zlepšení vodního stavu v nejbližší době přitom není příliš velká. Meteorologové pro příští dny ani týdny nečekají žádné vydatnější deště.

„Lokální prudké deště nebo krátce trvající deště Labi nepomohou, prakticky se na něm neprojeví," dodává Mach.

Sucha již po staletí mapují hladové kameny, kterých je na Děčínsku hned několik. A právě při takto nízkých stavech hladiny vystupují z vody.

Hladové kameny jsou považovány, stejně jako například historický vodočet na zámecké skále v Děčíně, za důležitý historický pramen mapující především život na řece.

Sucho na Labi, jsou vidět hladové kameny.Zdroj: Deník/ Karel PechHladový kámen Hladový kámen je skála vystupující z řeky asi 200 metrů pod Tyršovým mostem v Děčíně při velmi nízkých stavech vody. Nejstarší čitelný záznam pochází z roku 1616, starší letopočty 1417 nebo snad 1473 byly sedřeny loděmi, které v blízkosti kamene příležitostně kotví. Navíc se nepodařilo spolehlivě doložit, že opravdu byly vytesány v době, na kterou odkazují. Další záznamy pak pocházejí například z let 1707, 1746 nebo 1842. Je tak jednou z nejstarších hydrologických památek na Labi.
Na děčínském hladovém kameni je také slavný nápis v němčině Uvidíš-li mne, zaplač. Ten tam nechal v roce 1911 vytesat Franz Mayer. O necelé čtyři desítky let později, v roce 1938, pak na kámen přibyl nápis Neplač, holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej. Ten nechal vytesat tehdejší majitel současné továrny na pumpy, která dnes nese název Sigma Lutín. Podobných kamenů je na Děčínsku více, například u Dobkovic nebo Dolního Žlebu.