Sloučení čtyři děčínských středních škol – především gymnázia s obchodní akademií – přineslo lavinu negativních reakcí. Lidé odsuzují především nesmyslnost sloučení gymnázia a obchodní akademie a zaslepenost ekonomickými ukazateli.

Studenti svůj boj za zachování gymnázia ale nevzdávají a už teď se chystají na září, kdy se krajští zastupitelé sejdou znovu.

„V průběhu prázdnin předložíme krajským zastupitelům naši petici, pod kterou jsou v současné době necelé čtyři tisíce podpisů. Podle našich informací se totiž musí zastupitelé ze zákona zabývat peticí mající více než tisíc podpisů,“ nevzdává snahu o udržení samostatného gymnázia v Děčíně Jan Papajanovský, který stál u vzniku protestního hnutí.

Gymnazisté tak už spřádají plány pro další měsíce. Kromě sbírání dalších podpisů a nových podporovatelů chtějí uspořádat další protestní akce.

„Ano, uvažujeme o další demonstraci. Zatím ale nevím, jestli ji uspořádáme v Děčíně nebo v Ústí nad Labem,“ dodal Papajanovský.

Krajští politici, kteří o sloučení rozhodli, čelí teď ostré kritice. Ta se rozpoutala také na webových stránkách Děčínského deníku.

„Takže studenti, co usilovali o studium na prestižní škole skončí v náručí pumpařů evropských dotací (které ale brzo dojdou). Jak s nimi naložit pak ukazujou pumpaři v praxi, např. stavbou výrobní haly, pardon, tělocvičny, či úpravou prostranství před školou, kde jsou místo trávníku zasety vajgly pohozené studenty této školy. Jak příznačné pro dnešní společnost, kdy lidská slušnost a um se musí klidit před „ekonomama“ v teplákových soupravách,“ napsal diskutér s přezdívkou elde. Další diskutující upozorňuje na velkou rozdílnost úspěšnosti studentů nejen při studiu, ale také při skládání maturitních zkoušek. Podle dostupných údajů je podle obou těchto kritérií výrazně úspěšnější školou právě gymnázium. To se navíc chlubí úspěšností při přijímacích zkouškách na vysoké školy výrazně nad devadesáti procenty.

Lidé také vyjádřili pohyby o tom, zda vedení gymnázia reagovalo včas a udělalo vše, co mohlo.

„Zajímalo by mne, jak aktivně se v celé kauze angažoval pan Lešanovský ve prospěch „své“ školy. Mám pocit, že příliš horlivé to asi nebylo. Ptejte se ho, jaké konkrétní kroky podnikl, když Vaši profesoři měli zakázáno aktivně se zapojit do studentského procesu. Většina ředitelů SŠ totiž velmi často servilně přihlíží, co se děje v obavách o své místo. Veškeré rozhodování o slučování je pouze otázkou „dlouhých prstů“, argumenty o kvalitě a výsledcích nikoho nezajímají,“ táže se Radek.

Do nemilosti čtenářů se dostal i děčínský zastupitel Pavel Sinko, který ze sálu odešel ještě před hlasováním o sloučení škol. Ukázalo se ale, že ho k tomu vedly vážné rodinné důvody.

Čtenář Anka upozornil na to, že se obětí slučování velmi často stávají gymnázia.

„Je docela smutné, že je vždy obětí sloučení gymnázium. Nejdřív v Rumburku, teď v Děčíne. Když se ve Varnsdorfu slučovaly střední školy v neprospěch té lepší z nich, myslel jsem, že je to osobní záležitost pana Jakubce, jako bývalého ředitele nástupnické školy. Nyní mám spíš pocit, že se kraj řídí větou z Černých baronů: Narval bych je do Mišelinky, tahat pneumatiky! Hajzly intelektuálský!“

Kritika čtenářů zamířila i na poslance Jaroslava Foldynu. Ten totiž hlasoval pro sloučení škol.

„Pane Foldyno, měl byste se zamyslet nad Vaším charakterem a jaký dáváte příklad studentům a mládeži vůbec. Když diskutujete se studenty o samotě, tak se snažíte těmto mladým lidem zalíbit a sdělujete jim, že jste proti sloučení skol. Proc? Když následně hlasujete pro sloučení. Jsem řidičem jednoho ze studentu a proto se na mne nezlobte, ze zde neuvedu plné jméno, protože v tomto zkorumpovaném státě bych nerad, aby se to podepsalo na dalších možnostech rozvoje mých dětí. Nerad bych, aby se opakovala persekuce mého otce z roku 1968, která se podepsala na mé osobě,“ píše Václav.

Ušetřena nebyla ani hejtmanka Jana Vaňhová. „Možná že kdyby paní hejtmanka Vaňhová přestala utrácet peníze za její přiblblé plesy, tak by bylo i na školy !!!! rozčílil výsledek hlasování o slučování čtyř děčínských středních škol Ivu.