Na rumburské základní školy totiž dojíždí řada žáků z nedaleké Krásné Lípy, ve které řeší několik úřadů údajnou diskriminaci romských žáků. Anna Šabatová se proto obrátila na rumburského starostu s několika dotazy. Jeden z nich se týkal i počtu romských žáků na jednotlivých rumburských školách pocházejících z Rumburku.

„Nebudeme nikoho počítat podle jeho etnicity, na takové věci nemáme čas," říká jasně rumburský starosta Jaroslav Sykáček k dotazu ombudsmanky.

Jak počítat Romy přitom není jasné, oficiálně se jich k romské národnosti v celé České republice přihlásilo při posledním sčítání lidu jen dvanáct tisíc.

Návod na to, jak určit, který žák je romský, nabízí školám ministerstvo školství.

Podle definice, kterou v jednom z dopisů krásnolipské radnici zaslala školní inspekce, je Romem ten, kdo se za něj považuje, případně ten, koho za Roma považuje významná část jeho okolí. A to i na základě domnělých znaků.

„Pokud se s významnou částí vašeho okolí dohodnu, že jste Svazijec, tak z vás udělám Svazijce," nelíbí se ministerská definice Jaroslavu Sykáčkovi.

Podobný názor má také jeho kolega Jan Kolář z Krásné Lípy.

„Není možné, abychom stanovovali, kdo je a kdo není Rom. Znám kluka z romské rodiny, který je blonďák. Znamenalo by to, že není Rom?" diví se starosta.

Ten spolu s vedením města také v současné době řeší také obsáhlou zprávu školní inspekce, která se opakovaně zabývá děním v krásnolipské základní škole. Zprávu o kontrole dostalo ale město až čtvrt roku po inspekci.

Školní inspekce tak dlouhou dobu vysvětluje tím, že ačkoliv si je vědoma porušení svých vnitřních předpisů, dala přednost kvalitě vypracování zprávy. S tím ale nesouhlasí Krásná Lípa, podle ní to nebylo jen porušení vnitřních předpisů inspekce.

„Podle naší právničky se jedná o naprosto jasné porušení zákonné povinnosti. Zákon totiž jasně určuje termíny, které nebyly dodržené," vysvětluje postoj Krásné Lípy její starosta.

Podle jeho názoru ale má zpráva výrazně více nedostatků. Například ji podepsali jen dva inspektoři z pěti, kteří se inspekce v krásnolipské základní škole účastnili. Podle vysvětlení inspekce, které radnice obdržela, je to proto, že zbývající lidé již nejsou v pracovním nebo služebním poměru ke školní inspekci.

Podle Koláře se navíc radnice zabývá dokumentem, který vlastně oficiálně ani neobdržela.

„Potvrdili jsme si na CzechPointu, že dokument, který nám přišel do datové schránky, není digitálně podepsán," říká Jan Kolář.

Přesto se rada města bude i další zprávou školní inspekce zabývat. Radní by měli na svém nejbližším zasedání dát ředitelce školy úkol zabývat se návrhy na zlepšení současného stavu a odstranit přetrvávající nedostatky. Podle Koláře ale město odmítá přerozdělení dětí v současných druhých třídách tak, jak doporučuje školní inspekce.

„Je paradoxní, že nám úřady vyčítají etnickou segregaci a zároveň navrhují přerozdělit děti podle etnicity tak, aby v obou třídách byl poměr romských a neromských žáků podobný," podivuje se závěrům úřadů Jan Kolář.

Kauza krásnolipské školy začala loni na podzim, kdy si někteří rodiče stěžovali na údajnou diskriminaci svých dětí. V jedné třídě byla totiž velká většina romských dětí, na rozdíl od druhé první třídy. Škola i město Krásná Lípa to odmítly, podle jejich vysvětlení byly děti do tříd rozdělené podle znalostí. Ale ani to není podle ombudsmanky možné.