ČTĚTE TAKÉ: SERIÁL DENÍKU: 1. DÍL - Před 10 lety: hasiči museli utéct před vodou…ZDE…
Do Děčína dorazila dvacítka vojáků, která pomáhala policii.
K první velké evakuaci v Děčíně došlo ve Vilsnici, kde muselo opustit své domy a byty na sto lidí. Většina lidí odcházela k příbuzným, pokud neměli náhradní útočiště, poskytlo jim město želenickou základní školu.
„Většina míst pro evakuované je ve školách, máme ale i hotely a penziony. Jejich kapacita přesahuje potřebný počet," řekl tehdy Richard Musil z děčínského krizového štábu.
Evakuaci zažilo také Hřensko, do kterého se valila voda z Labe. Jenže ne všichni nařízení obecní a republikové policie respektovali. Největší problémy tehdy dělali vietnamští stánkaři, kteří odmítali Hřensko opustit. Pro Hřensko to byla tehdy již druhá katastrofa během jednoho roku, v předchozích měsících se zde totiž začaly řítit skály.
Štáb musel kromě jiného řešit také budování zábran z pytlů s pískem, které vyrostly především na Labském nábřeží a v ulicích v bezprostředním okolí Labe, například v Tyršově ulici.
V průběhu dne musela být uzavřena kvůli bezpečnosti řada silničních tepen. Řidiči nemohli využít například podjezd u mototechny, který byl až po vrchol vyplněn pytli. Uzavřen byl i Tyršův a Nový most. Jedinou možností, jak se dostat v následujících dnech z Podmokel do pravobřežní části města se tak stal vlak, který jezdil bezplatně v pravidelných intervalech mezi hlavním a východním nádražím.
Lidé začali brát útokem obchody. Kupovali především pitnou vodu a trvanlivé potraviny. Na odbyt šly i pohonné hmoty. Nikdo v tu dobu totiž netušil, na jak dlouho budou děčínské velké obchody zavřené, protože velkou část z nich voda zaplavila.