Do oprav Mariánského sloupu se pustila benešovská radnice již v loňském roce, kdy nechala opravit jeho horní část. Letos pak byl na řadě podstavec, ve kterém byla umístěna schránka s předměty z roku 1972.

„Ve schránce byly mince, jak pamětní, tak ty běžně užívané, výtisk Rudého práva ze září 1972 a dva dopisy. Jeden od tehdejšího kastelána zámku a druhý od vedení benešovského národního výboru," popisuje nález benešovský starosta Filip Ušák.

V Benešově nad Ploučnicí našli schránku z roku 1972.Zdroj: Deník/ Luděk StínilV tehdejším Rudém právu si je možné přečíst například o velkém přínosu ke splnění pětiletky, v malém článku ve spodní části stránky o masakru na olympijských hrách v Mnichově nebo o tom, že úspěchy dokazují správnost politiky KSČ, případně zásadní části projevu Jozefa Lenárta, komunistického funkcionáře.

Podobné schránky jsou zajímavou připomínkou doby, kdy byly uloženy. A nejinak je tomu i v případě schránky schované více než čtyři desetiletí v benešovském morovém sloupu.

„Na důkaz toho, že socialistická společnost ctí práci starých mistrů, umělců, byl upraven tento morový sloup v roce 1972. Je to druhý rok páté pětiletky, rok, ve kterém probíhají jubilejní dvacáté olympijské hry a rok, ve kterém je v Benešově nad Ploučnicí zahájena výstavba sídliště se čtyřmi sty byty nákladem 96 milionů korun," připomíná dopis ze 6. září 1972 tehdejšího vedení Benešova příštím generacím jednu z důležitých událostí 
v Benešově posledních desetiletí.

V Benešově nad Ploučnicí našli schránku z roku 1972.Zdroj: Deník/ Luděk StínilDalší dopis ze schránky pak připomíná velký požár benešovského zámku z roku 1969.

„V pět hodin ráno vypukl požár v podkrovních prostorách Státního zámku v Benešově nad Ploučnicí, který v poměrně krátké době zachvátil celou střechu a zničil podlahy ke druhému poschodí, které se ve dvou místech propadly do sálů prvního poschodí," píše například tehdejší kastelán benešovského zámku. Ten popisuje nejen samotný požár, ale i následnou rekonstrukci zámku a nové instalace expozic.

Prostor v podstavci Mariánského sloupu dlouho prázdný nezůstane. Filip Ušák by do něj znovu umístil schránku, tentokrát s předměty ze současnosti. Kromě současných peněz by do schránky rád dal třeba lednové vydání Benešovských novin, ve kterých se píše o návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Benešově.

V Benešově nad Ploučnicí našli schránku z roku 1972.Zdroj: Deník/ Luděk StínilPodle dokumentu uloženého v podstavci sloupu stála oprava před 44 lety 130 tisíc korun. Současné opravy, se kterými Benešov začal již v loňském roce, se vyšplhají na přibližně půl druhého milionu. Rekonstrukce sloupu je rozdělena do tří etap. 
Z toho se letos uskuteční dvě.

Sloup má tak například nové zlacení některých svých částí, restaurování se dočkají také nápisy ve spodní části sloupu tvořícího jednu z dominant Benešova nad Ploučnicí. Nové je i nasvícení sloupu.

„Součástí rekonstrukce jsou také odvodňovací a odsolovací práce," říká Filip Ušák.

Velkou slávu zažije sloup letos v září během Mariánské pouti. V sobotu 10. září by jej totiž měl znovu vysvětit litoměřický biskup Jan Baxant.

Mariánský sloup v BenešověZáklady Mariánského sloupu na benešovském náměstí byly položeny v roce 1740, postaven byl ale kvůli válečným odkladům o dva roky později. Dokončen a vysvěcen byl o několik let později. Na jeho vrcholu je socha Panny Marie, pod sloupem jsou pak sochy svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého, svatého Josefa a svatého Františka Xaverského.
Od doby svého vzniku prošel sloup celkem třemi rekonstrukcemi – v letech 1859, 1972 a 1994. Nyní v posledních dvou letech tak probíhá již čtvrtá rekonstrukce sloupu za téměř 280 let jeho existence.