Chlad, vlhko a pro mnohé nepříjemně tísnivý pocit. To zažívá mnoho návštěvníků podzemní továrny Rabštejn u Janské. Na jejím vybudování se podílely na konci druhé světové války tisíce vězňů z více než dvou desítek zemí.

V době tuhých náletů na Německo během druhé světové války se rozhodla válečná mašinérie přesunout do Rabštejna část zbrojní výroby, především leteckého průmyslu. V lesích nedaleko České Kamenice se tak začaly vyrábět nejen součástky pro letadla, ale i zbraně.

Během pouhých osmi měsíců vybourali vězni na čtyři 
a půl kilometru chodeb a sálů o celkové ploše 17 a půl tisíce metrů čtverečních. Továrnu ale nikdy nedokončili.

„Na jaře 1943 zde zahájili výrobu křídel a zařízení pro Junkers 87, tedy dobře známé Stuky. Později se zde vyráběly díly i pro  messerschmidty 
a fockewulfy. Dělali tu také vrtulníky Fa 223. Jeden z nich pomáhal usazovat mostek nově budované úzkokolejky," říká Vladimír Pešek z Občanského sdružení Rabštejn 
a ukazuje na malý mostek přes řeku Kamenici nedaleko vstupu do po dlouhé desítky let tajemstvím zahaleného podzemí.

Jedním z nich je místo, kam odváželi obrovské množství rubaniny. Podle jedné z výpovědí měla být rozvážena po okolí na koňských povozech. Přesné místo jejího uložení se ale doposud nepodařilo nalézt.
Po druhé světové válce celý areál převzala armáda, a tak se veřejnosti podzemí otevřelo až v roce 2003.

„Já jsem tady sloužil jako voják, takže jsem o tom něco věděl. Zajímá mne také vše, co se týká druhé světové války. 
A kolem Rabštejna válka neprošla, ta se jej přímo bytostně týká. Ale především to dělám kvůli svým rodičům, kteří si prošli koncentráky," přibližuje Pešek pohnutky k otevření expozice podzemní továrny v Rabštejně.

Když převzalo občanské sdružení část prostor nacistické továrny, bylo celé podzemí vyrabované. Chyběly rozvody elektřiny, vzduchotechnika zajišťující sušší vzduch v podzemí byla také již minulostí. Vše, co bylo možné zpeněžit, odnesli po odchodu armády sběrači kovů.

Postupem času se podařilo podzemí postupně vyklidit, opět do něj zavést elektřinu. Při pracích v podzemí a v okolí továrny se našla řada věcí 
z druhé světové války, které jsou nyní součástí expozice podzemní továrny. A postupem času se podařilo expozici rozšířit do současné podoby.

„Začínali jsme postupně. Nejprve trvala prohlídka hodinu. To tady téměř nic nebylo. Postupně jsme přidávali, až jsme se dostali na současné tři hodiny. Ono je totiž možné 
zde pořád najít poměrně dost věcí, kterými naši expozici 
neustále rozšiřujeme," dodal Pešek.

Rabštejnské podzemí má tři části. Ve werku C dlouhém 
416 metrů je umístěna expozice. Ve werku B dlouhém téměř 1200 metrů se návštěvníci dozví o historii továrny. Nejdelší přístupnou částí je pak 
s 2100 metry werk H, kde byly v minulosti umístěny cisterny na pohonné hmoty.

„Otevřeno je po celý rok. Návštěvu je však nutné domluvit alespoň den předem. Prohlídky probíhají ve skupinách za účasti nejméně osmi osob. Vstupné je 80 korun," uvedla Dana Štefáčková z OPS České Švýcarsko.