První výběrko magistrát zrušil oficiálně kvůli malému zájmu. Musím přiznat, že se architektům příliš nedivím, že se o tuto „prestižní" zakázku zrovna neperou. Peníze jsou sice důležité, ale ne nejdůležitější. Případní zájemci o práci městského architekta zajisté posuzovali i jiné aspekty, které by tato práce přinášela.
Například to, nakolik vedení města je ochotno nad rozvojem města a architekturou obecně přemýšlet. A zde může být kámen úrazu. Děčín totiž nepatří mezi nejprogresivnější města, spíše patří k takovému českému standardu. Bohužel. Za posledních dvacet let Děčín proinvestoval v novostavbách, případně ve velmi rozsáhlých opravách velmi výrazně ovlivňujících podobu veřejného prostoru na desítky let stovky milionů korun.
Jen namátkou z posledních let – nová městská knihovna, rekonstrukce prostranství na Tyršově ulici nebo oprava domova pro seniory na Kamenické ulici. Nyní se připravuje oprava lávky přes východní nádraží za čtyřicet až padesát milionů, tedy vlastně úplně nová lávka. Vše bez otevřených architektonických soutěží nabízejících výběr toho nejlepšího dostupného.
Vše zadáno z ruky. Jedinou světlou výjimkou je revitalizace Podmokel, pod jejichž novou podobou chtěla být podepsána desítka týmů přihlášených do soutěže. A ani do budoucna vedení města příliš o architektonických soutěžích nechce slyšet. Prý zdržují. Prý jsou drahé. Ano, nějaký čas trvají a stojí nějakou tu korunu, většinou nanejvýš v jednotkách procent nákladů celé stavby. Možná se případní zájemci o post městského architekta bojí téhož. Aby jim jednoho dne uprostřed práce neřekli, že zdržují a jsou drazí…Alexandr Vanžura, redaktor Děčínského deníku